Templštejn – zájmový bod č. 8

Vydáte-li se po cestě do kopce, naleznete na zalesněné skále zříceninu strážného hrádku, kterému později lidé dali jméno „Templštejn"

V historických pramenech se název Templštejn neobjevuje. Tato přezdívka vznikla zřejmě kvůli romantickým představám lidí o jeho tajemné, snad templářské minulosti. O hrádku se nezachovaly skoro žádné zprávy a mnohá fakta a souvislosti lze tedy jen předpokládat.
Doba jeho vzniku a působení zřejmě spadá do období vrcholného středověku, někdy na přelomu 13. a 14. století. Vzhledem k tomu, že byl hrádek umístěn poměrně daleko od zemědělských osad a rozsahem i výstavností se nejednalo o šlechtické či zemanské sídlo, měl velmi pravděpodobně strážní charakter. Tuto verzi potvrzuje i skutečnost, že stavba ve svahu skalnatého kopce byla nepohodlně přístupná, a přitom poskytovala rozhled po okolní krajině. Hrádek zde tedy sloužil spíš jako strážní a kontrolní stanoviště nad dobovou komunikací, vedoucí údolím řeky Oslavy.
Z původní stavby se dochovalo torzo hranolovité věž, které je téměř 5 m vysoké, o hraně 7,7 m a 1,5 m silnou zdí. Zbytky zdí jsou z bílého kamene. Vchod nebyl umístěn v přízemí, hrádek byl zřejmě přístupný po žebříku, což posilovalo bezpečnost před nenadálým útokem či obléháním. Existence okolního hrazení, příkopů či valů jsou díky špatné čitelnosti terénu těžko prokazatelné.
Hrádek byl opuštěn patrně na přelomu 15. či v první polovině 16. století. V roce 1573 jej totiž podle dochovaných dokumentů prodává Jan Martinovský z Roseče Václavu Berkovi z Dubé a Lipého na Meziříčí a uvádí se zde už jako pustá tvrz.
Hrádek se stal v průběhu času ruinou. Zapracovaly přírodní živly i lidé. Ti z ní rozebírali kameny zdí na jiné stavby a neprospěli jí ani novodobí hledači pokladů. V zarostlém terénu není v současné době možno pozorovat půdorys původní stavby ani případné zasypané valy nebo zbytky ostatních zřícených zdi.
Pro milovníky historie je však Templštejn pozoruhodnou kapitolou velkomeziříčské historie, plnou tajemství, které si ponechává jako správný strážce minulosti pro sebe, a pro milovníky krásné přírody Nesměřského údolí pak romantickou ozdobou místní krajiny.