Symboly města

Znak a prapor města

Znak a prapor města byly oficiálně uděleny dne 4. 6. 1998 předsedou poslanecké sněmovny Ing Milošem Zemanem. Autorem návrhu byl Oldřich Inochovský.

 

Oznámení o udělení znaku a praporu

Popis znaku:

V červeném štítě zlaté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a prostrkané sedmi stříbrnými pery.

 

Popis praporu:

List tvoří tři svislé pruhy: bílý, čevený a bílý v poměru 1:5:1. Ve středním pruhu žluté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a postrkané sedmi bílými pery.

 

Něco málo z historie

Do roku 1399 a opět roku 1447 – 1528 byli majitelé Velkomeziříčského hradu i celého panství páni z Lomnice. Ti měli ve znaku na stříbrném štítě černé křídlo se sedmi péry a stříbrnou pružinou, a jako klenot stejné křídlo. Doloženy jsou však i barvy zlato-černé. Tento erb se podobně jako v případě jiných poddanských měst později stal i znakem Meziříčí. Původně se nepochybně jednalo o křídlo, jež se dalším vývojem proměnilo v sedm bílých per zasazených do zlatého vypouklého perizonia (pružiny), zakončených trojlísty na červeném štítě, původně ještě do 19. století s pěticípou řůžicí dole, která může být i pouhou ryteckou ozdobou. Od té doby byl pravidelně užíván všude tam, kde bylo potřeba zanechat zřetelné znamení obecní pospolitosti. Z těchto důvodů jedno z nejstarších vyobrazení městského znaku proniklo také do obrazu městských pečetí, které představovaly další odznak samosprávné autority.

 

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Archív Muzeum Velké Meziříčí

 

 

Pečeť města

Nejstarší podoba pečeti, o průměru 25 mm s renesančním štítem se sedmi péry a opisem mezi linkami R M MEZIRICZ, se zachovala na listu z 6. ledna 1556, poslaném purkmistrem a radou města představeným města Trnavy. Proto lze předpokládat její používání již v předchozím období během celého vývoje vedoucího ke vzniku plně institucionálního města a jeho završení v roce 1408. Nepřímým důkazem může být i výše zmiňované privilegium Ferdinanda I. z 22. července roku 1549, kde je městu povoleno pečetění „tou pečetí, kteréž jsou od starodávna v užívání byli", aniž ta je bohužel v privilegiu podrobněji popsána.

Každopádně se jednalo o užívání staré pečeti a červeného vosku, a také úvahy, že kdyby Meziříčí nemělo již stanoveno znamení na pečeti v době povýšení na město Lackem z Kravař v roce 1408 a nepoužívalo erbu křídla pánů z Lomnice, dostala by se pravděpodobně do jeho znaku zavinutá střela jako erbovní znamení pánů z Kravař. Ale zásluhou královského privilegia mohlo město otiskovat svůj typář do červeného vosku již od roku 1539. S pokračující dělbou samosprávných funkcí pečetních typářů na radnici dokonce přibylo. Na konci 16. století obec užívala nejen pečeť menší (1564) a větší, ale i tzv. rychtářskou (1597).

 

 

 

 

 

 

 

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Státní okresní archiv Žďár n. S., foto PhDr. Martin Štindl