Řihákův mlýn – zájmový bod č. 9

Patří mezi nejstarší, a přitom nejzachovalejší mlýny ve svém okolí. V řece můžete za nízkého stavu vody pozorovat balvany se skalními miskami, které vznikly působením vířivých vodních proudů unášejících oblázky.

Mlýn byl postaven Janem Hamžou kolem roku 1640, první úřední záznam o mlýnu existuje z roku 1668. Původní stavba byla z větší části dřevěná, o jednom nebo dvou složeních. V roce 1775 patří vzkvétající mlýn již o třech složeních a pilou stále rodu Hamžů a bylo tomu tak ještě dalších sto let. Pak se na mlýně vystřídalo několik majitelů. V létě 1902 uhodil do stavení blesk a shořel celý mlýn i část obytných a hospodářských budov. Jeho tehdejší majitel Jindřich Jedlička jej celý opravil.
Do vlastnictví rodu Řiháků (mlynářů ze zaplaveného sousedního mlýna č. 39) se mlýn dostal v srpnu 1922. Ti jej celý modernizovali a v roce 1928 přestavěli u mlýna jez. V průběhu druhé světové války byla pak vodní kola vyměněna za turbíny, Francisovu a Kaplanovu. Turbíny pracují dodnes. Stejně tak pila, po léta považována okolím za technický unikát, dokázala totiž mimo jiné rozřezat i klády v průměru 105 cm a při minimálních opravách a údržbě je schopna fungovat dodnes.
Poslední zdejší mlynář, František Řihák, který zdědil mlýn po svých rodičích, zemřel v roce 1989 ve věku 85 let.