Lihovar – zájmový bod č. 20

Nejprve zde stával starý mlýn z roku 1641. Mlýn byl z velké části dřevěný. V roce 1750 tu byly 3 složení poháněné 3 vodními koly vodami z řeky Oslavy. V roce 1706 byla k mlýnu přistavěna pila, v roce 1866 doplnil mlýn parní stroj. David Schusny pak přistavěl k mlýnu v té době moderní továrnu na výrobu truhlářského klihu, která zpracovávala odpadky z nedalekých koželužen. Zaměstnával zde 25 lidí. V únoru 1888 zde došlo k požáru a celá klihárna i s mlýnem vyhořela. Spáleniště koupili bratři Breitenbachové ze Siengenu ve Westfálsku a založili zde slévárnu a strojírnu na tvrdé válce a jiné stroje. Avšak dne 1. února 1923 zde došlo k neštěstí. Při odlití válce se roztrhla forma a došlo k výbuchu, při kterém bylo těžce popáleno 6 slévačů, z nichž jeden byl na místě mrtvý, ostatní byli převezeni do nemocnice, kde na následky zranění podlehli. Po několika letech slévárna zanikla. V roce 1927 koupila bývalou slévárnu v dražbě Brněnská banka a roku 1929 zde byl vybudován družstevní lihovar. Budova vlastní slévárny byla roku 1958 přidělena firmě Kablo. Roku 1935 byl lihovar rozšířen o vločkovou sušárnu na bramborové vločky, kde pracovalo 12 dělníků (dnes na tomto místě stojí objekty firmy Mateja plasty). V roce 1952 byl lihovar začleněn pod Západomoravské lihovary Třebíč. Roku 1994 zde zahájila svoji činnost firma POEX Velké Meziříčí, která zde vyrábí extrudované potraviny.