Fořtův trest – zájmový bod č. 2

Podle pověsti můžete v lesích okolo Nesměře a podél osovského potoka zahlédnout fořta v zelených šatech a klobouku, který tu bloudí po lesích, tu a tam se zastaví a sáhem měří kmeny, tu se posadí, vytáhne z kapsy papíry a tužku a kreslí a počítá. A krok za krokem chodí za ním obrovský černý pes, kterému svítí oči jako dva plameny.

Fořt je prý potrestán za to, že pomohl meziříčským pánům ukrást lesy obyvatelům vsi Nesměř. Byl synkem jednoho z meziříčských měšťanů. Měl dobrou hlavu, a proto ho otec dal studovat. Prošel kolik škol, a když se pak vrátil domů, dostal se do hraběcích služeb. Novopečený fořt zbohatl a zpyšněl. Na podřízené byl zlý, k pánům se choval poníženě a hleděl všemožně se jim zalíbit. Vrchnosti na meziříčském zámku se zalíbili hluboké a krásné lesy nesměřských. Byly plné zvěře – jelenů, srnců, u vody bobři a zajíců bez počtu. Lišky tu mívaly svá doupata a časem tudy bloudíval i kanec. Nesměřští však lesy nechtěli prodat, a tak je zámecký pán přivtělil ke svému majetku bez jejich souhlasu. Vesničané se odvolali k soudu, ba až k samotnému císaři do Vídně a císař nařídil, aby se celá věc řádně přešetřila. Tu novopečený fořt se nabídl, že opatří doklady, které hraběcí právo na lesy potvrdí. Našel arch starého pergamenu a na ten napsal starým písmem falešné potvrzení, že nesměřští své lesy už dávno prodali panství. Od jiného pergamenu ustřihl starou pečeť a ke své listině ji přivěsil. Zemský soud uznal pergamen za pravý. Nesměřští byli okradeni. Fořt byl bohatě odměněn a dostal i nový dům pod zámeckými schody. Dlouho si však své odměny neužíval, protože do roka a do dne zemřel. Nebyl to však celý trest. Mrtvý fořt neměl ani po smrti pokoje. Vina ho budila a hnala do lesů, které zašantročil. Potkáte-li ho, pozdravte ho křesťanským pozdravem, a tak ho vysvobodíte.