Radnice a Obecník
Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení
Dvě nápadné budovy na západním okraji meziříčského náměstí tvoří tradiční oporu obecního jmění. V minulosti každá sloužila jinému účelu, ale obě město vlastní minimálně čtyři století.
Radnice byla tradičním centrem správním. Počátky úřadování ve veřejném prostoru sahají v Meziříčí k roku 1464, kdy místní konšelé obdrželi blíže neurčený „list na rathúz". Reprezentativní podoby zdejší radnice však nabyla až v 16. století, kdy přestavbami a rozšířením o sousední domy získala charakter renesančního jednopatrového dvoutraktu s rozsáhlými klenutými síněmi, vstupním půlkruhovým portálem a mimořádně spletitými chodbami. V radnici dodnes zasedá městská rada, ale sídlil tu i městský a do roku 1932 také okresní soud. V květnu 1945 se radnice stala centrem protinacistického povstání. Radniční budova až do 19. století plnila také řadu funkcí hospodářských. Ukládaly se zde cejchované míry, prodávalo sukno i sůl a provozovala obecní váha. Kromě konšelů se zde scházeli i představitelé řemeslnických cechů a část zdejšího sklepení sloužila jako městská šatlava.
Obecník, dříve dům Danielovský, obec koupila v roce 1629 a sloužil původně účelům hospodářským. Obec zde tradičně provozovala hostinec a zejména městský pivovar (1639), který udržela v činnosti až do poloviny 19. století. V této době však už Obecník přejímal jednoznačně funkce společenské a kulturní. Po rekonstrukci z roku 1838 hospodu nahradila kavárna a v prvním patře budovy přibyl velký společenský sál, který sloužil nejen vlasteneckým bálům, ale i koncertům a divadelním představením. V předním traktu budovy později sídlila městská spořitelna (1872-1934) a zadní trakt využívala TJ Sokol jako tělocvičnu (1889-1926) a kino (1921-1927). Zatímco kulturní dění se společně se Sokolem přestěhovalo v roce 1926 na protější stranu náměstí do č. p. 17 (dnešní Jupiter club), tak pohostinským i veřejnosprávním účelům slouží Obecník dodnes.
Víte, že předlohu k renesančním sgrafitům na fasádě Obecníku poskytl grafický cyklus holandského rytce Philipa Galle vydaný v Antverpách roku 1575?
Autor: Martin Štindl