Funkcionalismusve Velkém Meziříčí

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Moderní stavební styly ve městě tísněném mezi řekami dlouho nenacházely svůj prostor a prosazovaly se spíše pomalu. Potřebné místo v centru nabídlo teprve rozšíření Vrchovecké ulice v letech 1932-1933. Středověká ulička o šířce 1,8 m se během několika let proměnila v Tyršovu ulici s novým betonovým mostem přes řeku Oslavu a moderní zástavbou. Na rozšířeném nároží s Radnickou ulicí, kde dříve stával hostinec U Bílého anděla, vyrostla v roce 1933 moderní lékárna U Černého orla. Funkcionalistická stavba, vybavená ústředním topením, výtahem pro zboží, laboratořemi, garáží, zimní zahradou a sprchou na terase, vznikla na objednávku svého majitele Libora Šilberského a místní tisk ji přivítal jako pozoruhodný příklad „pohodlného, příjemného a praktického obývání". Objekt vznikl podle návrhu pražského architekta Jiřího Michálka, který proslul zejména progresívními realizacemi obchodních domů Brouk a Babka v Praze a Eckhart v Kolíně či budovou elektrických podniků v Mladé Boleslavi.
Příležitost ke vzniku druhého funkcionalistického objektu na meziříčském náměstí poskytla novostavba městské spořitelny. Ta vyrostla během necelého roku 1935 na místě bývalého domu č. p. 14, který patřil obci a tradičně sloužil jako škola. Čtyřpodlažní budovu, vybavenou bankovními sejfy a střešní terasou, navrhl brněnský architekt Eduard Žáček. Novostavba ve svém tvarosloví využila řadu progresívních prvků jako obklady, chrom a sklo. Finančním účelům sloužil objekt až do roku 2018, kdy se spořitelna odstěhovala, a budovu v plném rozsahu převzal městský úřad.

Víte, že interiér bývalé spořitelny dodnes zdobí panoramatický pohled na město od první profesorky kreslení v Rakousku Zdenky Vorlové-Vlčkové?

Autor: Martin Štindl