Židovská komunita a její synagogy

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Velké Meziříčí bylo až do roku 1942 národnostně, nábožensky i kulturně smíšeným městem. Jeho po staletí utvářená rozmanitost se vytratila spolu s desítkami obyvatel židovského původu odvlečenými do vyhlazovacích táborů. Nacistický holocaust proměnil židovské modlitebny v mrtvý pomník, jehož odpovídající využití hledá město dodnes.
Počátky židovského osídlení sahají ve Velkém Meziříčí do neklidných let třicetileté války, kdy se v opuštěných domech tzv. Nového města začali usazovat první židovští řemeslníci a obchodníci (1636). Počáteční nárůst komunity byl velmi dynamický. Někdejší křesťanské předměstí se zanedlouho proměnilo v „Židovskou ulici" (1682) a v roce 1710 byl poprvé stanoven úřední limit 32 tolerovaných židovských domů. Opakovaná byrokratická omezení vedla ke vzniku stavebních srostlic, příbytků s jedním vchodem a větším počtem domovních dílů. V době populačního vrcholu (1857) však meziříčské židovské ghetto vyplňovaly už 104 objekty, ve kterých bydlelo 1116 obyvatel, tedy zhruba třetina města.
Zárodky obecní samosprávy si židovská komunita začala utvářet již v polovině 17. století, kdy zřídila také vlastní hřbitov. Bohoslužebnou funkci plnily do konce 17. století soukromé modlitebny. Úředně povolenou synagogu nechala obec vystavět až roku 1695. Jednolodní obdélníková budova s centrálním řečništěm a svato- stánkem orientovaným k východu vychází z tradičních gotických vzorů pražské Staronové synagogy. Jako hlavní svato- stánek sloužila komunitě až do poloviny 19. století, kdy přestala kapacitně dostačovat.
Základní kámen tzv. nové synagogy byl položen roku 1868. Podle architektonického návrhu Augusta Prokopa vyrostla impozantní halová stavba s neogotickým pláštěm severského typu. Její velkoryse modelovaný interiér byl vybaven působivou klenbou z dřevěných obkladů, ženskou galerií a zpěváckým chórem. Synagoga sloužila bohoslužebným účelům až do násilného uzavření v září roku 1941. Návrat mírových poměrů a majetková restituce v roce 1992 však dokázaly objektu zajistit pouze komerční využití.

Víte, že rodina Leopolda Hilsnera, neprávem obviněného ze spáchání rituální vraždy v nedaleké Polné, na- šla své útočiště ve Velkém Meziříčí?

Autor: Martin Štindl