Rozhledna Fajtův kopec a meziříčské horizonty

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Přirozený a nejstarší horizont města tvořily svahy okolní kopců, do kterých pomalu stoupaly cesty z údolí: na východ přes Karlov směrem k Brnu, na sever kolem zámku k Rakůvkám, na západ přes Mýto k Jihlavě a podél malostranské Skalky na jih k Oslavici. Již koncem středověku na úpatí těchto svahů vyrostla tzv. boží muka. Ta nejstarší – vystavěná na konci dolnoměstského a hornoměstského (1509) předměstí – tvořila symbolický předěl mezi bezpečným a obydleným městem a okolní „divokou" krajinou. Podobně mladší kaple, rozsévané po přilehlých svazích a cestách od 17. do 19. století, měly odcházejícím poutníkům dodat odvahu a přízeň uctívaných světců. Tyto drobné sakrální památky se dnes již bezmála ztrácejí v městské zástavbě.
K posledním dobře patrným pozůstatkům zbožných horizontů patří na severozápadním okraji města lokalita Tří křížů. Meziříčská obdoba biblické Golgoty vyrostla počátkem 18. století a až do proražení dálnice v sedmdesátých letech 20. století tvořila – částečně lemovaná alejí – hlavní barokní linii sahající od zámku až na samý vrchol. Několik metrů na východ od lokality prochází 16° poledník.
Atraktivním doplňkem meziříčských obzorů se v červnu roku 2015 stala rozhledna Ski klubu Velké Meziříčí na Fajtově kopci. Je tvořena ocelovou věží ve tvaru šroubovice DNA a o hmotnosti 42 tun. Vypíná se do výšky 36 metrů. Vznikla podle návrhu Václava Hlaváčka a svým elegantním provedením vzbudila pozornost doma i v zahraničí. Stavba se stala „Rozhlednou roku 2015" a o tři roky později získala titul „Nejoblíbenější rozhledna". Je přístupná 24 hodin denně a za dobrého počasí je z ní možné zahlédnout i štíty rakouských Alp.

Víte, že na vrchol meziříčské rozhledny vede 175 schodů, z nichž každý nese jméno jejího sponzora?

Autor: Martin Štindl