Kostel sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí

Přehrát zvukový komentář uložit do zařízení

Nejstarší sakrální objekt ve městě s historií delší než sedm století. Je tradičním centrem křesťanské víry. Od svých historických počátků se pojí se správou přilehlé farnosti a od 16. století je opakovaně uznáván jako středisko rozsáhlejšího děkanství.

Církevní správa
První historická zmínka o kostele sv. Mikuláše se datuje rokem 1317, kdy o zdejší církevní správu pečovali Strážci Božího hrobu na Zderaze (Praha). V průběhu 14. století patronátní právo uchvátila velkomeziříčská vrchnost, která o chrámových investicích a obsazení místních farářů rozhodovala až do roku 1609. Teprve v neklidné době náboženských převratů se garantem zdejší duchovní správy stal olomoucký biskup. Patronát držel až do roku 1780, kdy připadl tzv. náboženské- mu fondu. V letech 1949-2012 suploval úlohu patrona stát. Do dnešních dnů se v čele velkomeziříčské farnosti vystřídalo téměř 80 duchovních správců minimálně čtyř křesťanských vyznání (katolíci, utrakvisté, luteráni, kalvinisté).

Podoba kostela
Stavební počátky kostela sahají minimálně do třetí čtvrtiny 13. století, kterou připomíná nízký portálek v severní stěně lodi. Velkorysejší podobu dodal chrámu v průběhu 14. století goticky zaklenutý presbytář a během 15. století přístavba jižní, panské lodi. To už ze západní strany přiléhala ke kostelu mohutná hranolová věž, kterou jste právě navštívili. Gotickou fázi kostela uzavřelo zaklenutí hlavní a severní lodi na přelomu 15. a 16. věku. Pozdější vývoj přinesl spíše drobnější doplňky. V 18. století ke kostelu přibyla barokní sakristie a panská oratoř, o století později byl probourán průchod věží (1883) a osazena vitrážová okna (1891).

Interiér a Velkomeziříčská madona
Nejvzácnější památku chrámového interiéru tvoří nepochybně Velkomeziříčská madona pocházející ze 14. století. Pozornost návštěvníků si však zaslouží i rozměrné plátno K. F. Töppera s vyobrazením sv. Floriána a ničivého požáru města v roce 1723 nebo nástěnná výzdoba v jižní lodi odkazující na kališnické období. Interiér uchovává také několik památek sarkanderovského kultu, spojeného s působením místního náboženského bratrstva (1720-1783). Kostelní kůr sloužil nejen chrámové hudbě, ale v polovině 20. století jako tajná skrýš ozbrojeného proti- komunistického odporu.

Další informace o farnosti najdete na: www.farnostvm.cz

Autor: Martin Štindl