Kříž nad židovským hřbitovem

Jednoduchý kamenný kříž 120 cm vysoký. Jeho ramena jsou ukončena ve tvaru trojlistu. Postaven byl roku 1866 na hroby 24 pruských vojáků, kteří zde v městě zemřeli na choleru a nebyli náboženství katolického. Roku 2018 byl pro lepší prezentaci osazen na kamenný podstavec.

Před 145 lety, 3. července 1866, došlo po řadě menších bitev k rozhodujícímu boji mezi rakouskou a pruskou armádou. Vojska se střetla poblíž Hradce Králové, někdy se uvádí také jako bitva u Sadové nebo u Chlumu, což jsou menší vesnice v okolí. Jednu z největších bitev 19. století vyhráli Prusové – měli totiž lepší pušky. Rakouské předovky sice střílely mnohem přesněji i na větší vzdálenost, než pruské zadovky, ukázalo se však, že důležitější je rychlost střelby. Než rakouští vojáci nabili, nepřítel už stihl vystřelit nejméně třikrát.
Na bojišti zůstalo téměř 8 tisíc mrtvých a více než 23 tisíc raněných vojáků. V průběhu července pruské vojsko obsadilo Moravu, což přinutilo Rakousko k uzavření předběžného míru v Mikulově. V Praze pak byla 23. srpna podepsána mírová smlouva.
Zkušenost s procházejícími vojáky mělo i Velké Meziříčí. Již od června projížděly městem rakouské vojenské oddíly – nejdříve směrem k Hradci, po bitvě zase zpět. Na Obecníku i ve školních třídách byl pro raněné a nemocné vojáky zřízen polní lazaret.
Počátkem července projel městem saský král – spojenec Rakouska, doprovázený ministrem zahraničí Beustem. Posnídali v hostinci U Zlatého lva a pokračovali dále k Vídni.
Poslední rakouští husaři, ustupující před vítězným nepřítelem, odjeli z města 13. července, aby byli následujícího dne vystřídáni pruskými hulány. To však byl teprve předvoj. Hlavní část, 9 tisíc pruských vojáků, přitáhla do města 15. července. Vozy a děla odstavili podél ulice směrem k Brnu, hlavní strážnici si zřídili na radnici, a velící generál se ubytoval v zámku. Vojáci byli rozděleni po domech ve městě i okolí.
Přestože jednotlivé oddíly městem pouze procházely, nebo se zdržely jen několik dní, poslední Prusové opustili město teprve v polovině října. Ještě tehdy jich bylo jen v samotném městě kolem 1200.
Hlavní problém s takovým množstvím vojáků nespočíval jen v nutnosti je ubytovat a nakrmit. Do města se s nimi dostala i zlá nemoc cholera, na kterou zemřelo mnoho vojáků i obyvatel města. První z obyvatel zemřel 3. srpna, poslední ještě 9. listopadu. Z Meziříčí zemřelo celkem 131 osob, z toho 59 mužů a 72 žen. Byla mezi nimi například první manželka MUDr. Františka Skřivana nebo matka spisovatelky Františky Stránecké.
Zemřelí pruští vojáci byli většinou nekatolíci, proto byli pohřbeni ve společném hrobě za židovským hřbitovem. Místo je dodnes označeno křížem. Pouze třicet z nich, kteří byli katolíci, našlo místo posledního odpočinku na Moráňském hřbitově. Místa, kde byli pochováni pruští vojáci zemřelí na choleru, se najdou i v okolních vesnicích.

Ripp