Židovské město
Přibližně v místě dnešní křižovatky ulic Vrchovecká a Novosady v minulosti začínalo Židovské město(1). Původní ulice Vrchovecká ovšem byla mnohem užší a pokračovala pod hradem ulicí Podhradí, takže Židovskou čtvrtí neprocházela.
ulice Novosady
V ostění dveří domu č.p. 1181 se zachovala stopa po umístění schránky s mezuzou(2). Mezuza je pergamenový svitek obsahující vybrané biblické verše. Bývá připevněn u vchodu a na veřeji dveří židovského domova. Svitek bývá uložen v pouzdru ze dřeva, kovu, kamene nebo skla připevněném šikmo k pravému dveřnímu rámu asi ve dvou třetinách výšky.
Židé směli mít v minulosti pouze stabilní počet domů, který se nesměl zvyšovat. Nejdříve to bylo 10, později 23 a od roku 1710 pak 32 domů. Protože však počet obyvatel rostl, snažili se získat další prostory zahušťováním zástavby. Vznikl tak jev typický pro židovská města. Pod jedním vchodem, který vyznačoval dům, byly v zadním traktu dostavovány další budovy. Často také měly dva vedlejší domy společný vchod.
Přejdeme na druhou stranu ulice, kde vidíme další charakteristické rysy středověké zástavby. Jsou to tzv. prampouchy(3), rozpěrné oblouky, které zadržují tlak zdiva v úzkých uličkách. Projdeme uličkou K Haltýři(4) a ocitneme se v místech, kde dříve tekla mlýnská strouha, oddělující židovské město od křesťanského. Ulička Fortna vpravo vede na Náměstí. Jako spojnice se židovským městem bývala v minulosti na noc uzavírána vraty. My se však vrátíme uličkou V Podloubí(5) zpět na ulici Novosady.
Původně zde bylo neprůjezdné náměstí ulicového typu s vlastní kašnou(6). Po obou stranách stály dvoupodlažní domky, z nichž se zachovala jen část. V přízemí směrem do ulice byly umístěny krámky a dílny, v patře se bydlelo. Ve východní části ulice leželo správní i náboženské centrum židovské obce.
- dům č. p. 1144 – škola a byt (dům) kantora(9)
Mezi starou a novou synagogou stojí dům, kde bydlel kantor. V zadním traktu byla umístěna židovská škola, která vznikla roku 1788, a nejstarší synagoga, tzv. malá. Ta v první polovině 20. století sloužila jako zimní modlitebna. V 60. letech 20. století byla zbořena, takže z ní zůstaly jen dvě obvodové zdi.
- dům č. p. 1147 – dům šámese a rituální lázeň(10)
V domě nedaleko staré synagogy bydlel synagogální sluha šámes. Ve sklepě domu byla umístěna rituální lázeň mikve. Dům je prampouchem opřen o synagogu.
ulice U Vody(11)
Zde se dochovala další část židovských domů. U domu č. p. 1188 na konci řady zůstal zajímavý klenutý průchod – žudr. Vzhledem k tomu, že okolní terén se v průběhu let zvedl, je dnes příliš nízký, aby se jím dalo procházet.
ulice Poříčí
Zde byly v minulosti umístěny četné klihárny židovských majitelů. Na jejich místě byly ve 20. století vystavěny budovy.
Městská památková zóna
20. listopadu 1990 bylo historické jádro města prohlášeno památkovou zónou. Mezi 74 současných památek spadá i 8 židovských: židovský dům č. 100, 1187, 1191, 1195, 1196, stará(7) a nová synagoga(8) a židovský hřbitov(13).