Rodina Rufeisenova a Deutschova

Kameny zmizelých jsou umístěny na ulici Novosady 1118, dříve Dalimilova 18.

Mořic Rufeisen, narozen 3. 1. 1879 ve Velkém Meziříčí. Až do ledna roku 1941 provozoval ve svém domě sklenářství. V červenci 1941 byl zatčen a následně internován v Osvětimi, kde 1. 5. 1942 na následky věznění zemřel.

Tragický osud svého otce sdílel také syn Arnošt Rufeisen, narozený 14. 10. 1904 ve Velkém Meziříčí. Arnošt nejprve vystudoval meziříčskou reálku a poté pracoval jako adjunkt státních drah ve Studenci. Od roku 1932 bydlel v Kralicích nad Oslavou, ale po nuceném rozchodu s rodinou se vrátil zpět k rodičům do Velkého Meziříčí. Během roku 1941 byl odvlečen do Osvětimi, kde 18. 3. 1943 zahynul.

Mořicova manželka Regina Rufeisenová, narozená 10. 10. 1874 jako Drechslerová, byla ženou v domácnosti a do zabavení nemovitostí nacisty také knihovní majitelkou domů v Dalimilově ulici č. p. 18 a 19. Její manžel, synové Arnošt a Ervín se snachou Nelly byli do koncentráků odvlečení již roku 1941, ona sama nastoupila pouť zakončenou smrtí 18. 5. 1942 pod číslem 495.

Svobodné sestry Deutschovy našly útočiště ve Velkém Meziříčí až v říjnu 1938. Pocházely z jihomoravského Šafova a do vnitrozemí utekly před dosahem norimberských zákonů až v souvislosti s mnichovským záborem pohraničí. Starší Rosa Deutschová se narodila 21. 8. 1889, mladší Jakobína Deutschová 15. 9. 1898. Původně se živily soukromým obchodem, ale z meziříčské domácnosti musely od ledna 1942 nastoupit do II. a III. pracovní kolony. Byly typickými uprchlicemi, které v průběhu let 1938-1942 vystřídaly několik adres. Jednou z nich byla i v domě u Rufeisenů, kterou musely na zásah jihlavského oberlandrátu v říjnu 1941 opustit. Na smrt odjely s většinou meziříčských Židů z Třebíče transportem Av.

Martin Štindl, MZA Velké Meziříčí