Neúnavná kulturní pracovnice Marie Benešová

Narodila se 11. prosince 1911 v Předměřicích nad Labem. Po absolvování klasického gymnázia v Praze začala studovat na Karlově univerzitě. Od roku 1937 navštěvovala 4 semestry pařížskou Sorbonnu. Vzhledem k tehdejší politické situaci však studia nedokončila a v roce 1939 se vrátila do vlasti, kde se provdala za úředníka pojišťovny Jindřicha Beneše. V letech 1939 – 1950 pracovala v Československém rozhlasu.

Následovala práce v různých kulturních zařízeních, např. v Tachově, Karlových Varech, Praze, Jihlavě, až nakonec svoji pracovní kariéru zakončila ve Velkém Meziříčí. V letech 1957 – 61 působila v domě osvěty a pak jako ředitelka a zároveň jediná odborná pracovnice muzea (1961-1971).

Ačkoli předtím pravděpodobně o Meziříčí sotva slyšela, po svém příchodu do města se Marie Benešová s elánem vrhla do jeho propagace. Svou činností výrazně ovlivnila nejen kulturní dění v našem městě, ale celkové povědomí veřejnosti o Velkém Meziříčí vůbec. Neúnavně přednášela o historii města. Do regionálního tisku napsala velké množství článků, ve kterých propagovala město, jeho současnost i historické památky. Hodně času věnovala práci s mládeží. V kroužku mladých historiků pracoval pod jejím vedením např. i Bohuslav Mikulášek, který se stal později jejím nástupcem ve funkci ředitele muzea.

Marie Benešová byla autorkou řady rozhlasových her. Kromě toho vydala samostatné publikace: Česká architektura v proměnách dvou století, Latinská luteránská akademie ve Velkém Meziříčí, Zámek a museum ve Velkém Meziříčí, Františka Stránecká, život, dílo - povídky, a dva díly pověstí z Velkého Meziříčí a okolí Povídávalo se u nás.

Zemřela 17. července 1978 v Jihlavě.

Ripp