Čestný měšťan MUDr. František Skřivan

Narodil se 20. 3. 1807 v městečku Krucemburku na Havlíčkobrodsku. Po studiích v Brně, Praze a Vídni dokončil svoje vzdělání na italské univerzitě v Padově, kde byl roku 1834 promován doktorem medicíny. Po studiích nastoupil jako panský a městský lékař ve Velkém Meziříčí. Ve městě byl znám jako lékař – dobrodinec, který chudé léčil zdarma.

Již v době pražských studií se zapojil do národního hnutí a v této činnosti pokračoval i později. K jeho přátelům patřil např. doktor Brauner nebo Karel Havlíček Borovský. Po příchodu do Meziříčí, kde v té době „lepší" lidé mluvili německy, začal Skřivan propagovat český jazyk. Ze své knihovny půjčoval zájemcům české knihy a časopisy. Hostinec U Koníčka, kam se přiženil, se stal brzy centrem národního hnutí ve městě, kde se pravidelně scházeli příznivci české řeči i národa. Při své cestě do Vídně jej zde chtěl navštívit i Karel Havlíček, který jej však nezastihl doma.

Podle příkladu doktora Skřivana se vlastenecké činnosti věnovali také jeho přátelé. Na jeho popud si mladý kaplan P. Jan Havlíček zřídil soukromou školu, v níž připravoval žáky na studium a zároveň je učil česky. Spolu s učitelem Františkem Sedláčkem pořádal Skřivan české hudební akademie, první z nich už roku 1842 jako první na Moravě. Na Skřivanovu výzvu sbírala Františka Stránecká národní pohádky, JUDr. Zikmund Vašátko a prof. Antonín Vorel zase zapisovali lidové písně.

Doktor Skřivan se však angažoval i v jiných oblastech života. Zasloužil se o přeměnu obecních pastvin na sad Františkov, kde pak byly pořádány taneční zábavy a další akce. Byl jedním ze zakladatelů Hospodářského spolku, který roku 1867 zřídil Rolnickou školu. Sám se také věnoval hospodaření v údolí, dnes nazývaném Amerika. Chtěl tak dokázat, že při lepším způsobu hospodaření není třeba hledat blahobyt v Americe. Pěstoval dokonce i chmel, který byl kvalitou srovnatelný s chmelem žateckým.

Od roku 1848 byl školdozorcem, počínaje rokem 1850 pak členem městské rady, kde měl na starosti opět školství. Na základě jeho návrhu byla ve škole na náměstí zřízena 3. třída. Byl také jedním ze zakládajících členů meziříčského Sokola.

Roku 1888 jej městská rada jmenovala čestným měšťanem. Od císaře Františka Josefa I. obdržel zlatý záslužný kříž s korunou.

Zemřel 6. prosince 1895 a byl pohřben na Moránském hřbitově na čestném místě poblíž kostela. Později však byly jeho ostatky přeneseny do rodinného hrobu Tálských, z něhož pocházela jeho druhá manželka.

Ripp