Spisovatelka Františka Stránecká se narodila v Meziříčí
27. 5. 1888 zemřela v Brně Františka Kerschnerová, manželka rady vrchního zemského soudu. Tato připomínka dnes v jejím rodišti Velkém Meziříčí žádný ohlas nevyvolá. Dokonce si myslím, že většina dnešních obyvatel města nečetla nic ani od spisovatelky Františky Stránecké, ačkoli znají ulici po ní pojmenovanou. Přesto považuji za vhodné ji připomenout.
Františka se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí do rodiny zámeckého purkrabího Františka Všetečky a jeho manželky Kateřiny, rozené Veselé. V roce 1848 se rodina přestěhovala na zámeček do nedaleké Stránecké Zhoři, kde se otec stal hospodářským správcem. Podle této obce si později Františka zvolila pseudonym.
Jako dcera vrchnostenského úředníka získala Františka kvalitnější vzdělání, než by jako dívka mohla v tehdejší době dosáhnout ve škole. Do rodiny docházel meziříčský vlastenecký kněz, P. Jan Havlíček, který děti soukromě vyučoval. Její bratr Karel Všetečka pracoval nejdříve stejně jako otec u knížete Lobkowicze ve Velkém Meziříčí, v letech 1867 – 1873 byl ředitelem zdejší nově založené rolnické školy. Františka se v 16 letech provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera. Nejdříve žili v Uhrách, později v Uherském Hradišti a od roku 1874 v Brně. Měli spolu 3 děti.
Stránecká byla známa jako spisovatelka a národopisná pracovnice. Nechávala si vyprávět pohádky, které pak literárně zpracovávala. Psala též povídky ze života venkovského lidu, na nichž je cenné především podrobné zachycení národopisných detailů. V době pobytu v Brně se zapojila do činnosti brněnského ženského spolku Vesna. Svoje práce otiskovala především v novinách a časopisech. Některé z jejích příběhů se odehrávají v okolí Velkého Meziříčí a Stránecké Zhoři. Spisovatel a publicista Jan Herben ji nazval „moravská Božena Němcová".
V muzejním archivu můžeme zalistoval rukopisy pohádek O hastrmanu, O pekelné tanečnici či O vyhnaném kuchtíku. Právě tyto pohádky se spolu s dalšími pěti objevily v knize, kterou se Stránecká v roce 1868 uvedla na literární scénu. A právě s Pohádkami z Moravy se objevil také spisovatelčin pseudonym.
Mezi dochovanými materiály nalezneme celou řadu dopisů, které v průběhu let obdržela. Františka Stránecká byla v literárním i přátelském kontaktu hned s několika spisovateli, z nichž můžeme jmenovat Karla Jaromíra Erbena, Svatopluka Čecha či Elišku Krásnohorskou.
Mezi korespondencí nalezneme dopis z 2. listopadu 1885, ve kterém právě Krásnohorská píše: „Jsem upřímnou Vaší ctitelkou a tak hluboko se klaním Vašemu duchu, Vašemu umění, Vašemu vlastenectví, Vaší pronikavé znalosti lidu, Vaší ryzosti vůbec, - že bych s pýchou a slepou důvěrou uveřejnila a hájila každý příspěvek Váš, i kdybych nesouhlasila s výroky v něm obsaženými, myslela bych si: Stránecká tomu jistě lépe rozumí než já."
Dle dochovaného dopisu ji pro spolupráci oslovila také Josefa Náprstková, starostka spolku Libuše vydávajícího četbu pro ženy. Básník a prozaik Svatopluk Čech zase v listopadu 1882 Stráneckou požádal o příspěvek do časopisu Květy: „...obracím se k Vám s uctivou a snažnou prosbou, abyste do měsíčníku našeho některým ze svých rozkošných obrázků moravských přispěla."
V archivu můžeme dále zalistovat příspěvky, které vycházely v novinách a časopisech, jako byl třeba Časopis Matice Moravské, Národ a škola, Orel, Světozor, Literární listy, Vesna, Obzor či Květy.
Františka Stránecká je pohřbena v Brně na ústředním hřbitově.
Pamětní deska s bustou
Na připomínce Františky Stránecké se koncem 50. let minulého století velkou měrou podílela tehdejší ředitelka velkomeziříčského muzea Marie Benešová. Díky ní se v archivu dochovala řada materiálů týkajících se přípravy pamětní desky ke 120. výročí narození. Samotné odhalení se uskutečnilo v neděli 7. června 1959 a v archivu kromě pozvánky s programem a plakátu nalezneme třeba i podepsaný strojopis básně od Ladislava Dvořáka „Oslava", která byla během slavnostního odpoledne odrecitována. Dochována je také korespondence se spisovatelčiným vnukem Bohumírem Remešem či autorem pamětní desky akademickým sochařem Josefem Klimešem, rodákem z nedalekého Měřína.
Ripp, Lucie Pavelcová