O paní kupcové
V Meziříčí na náměstí stojí hned vedle kostela pěkný dům. V tom domě býval kupecký krám. Prodávali tam vše, co bylo třeba. Cukr a kávu, rozinky a mandle, koření, dobré víno, ale také hřebíky, nitě nebo třeba petrolej. Kdo něco potřeboval, zaskočil do krámu. Pan kupec, starý mládenec, měl svoje zvyky, které dodržoval s železnou pravidelností. Po obědě si například vždycky trochu zdřímnul. Kupečtí mládenci, dnes bychom řekli prodavači, si občas „vyšetřili" mandle či rozinky, jindy zase láhev vína. Když pan kupec odpočíval, zalezli do skladu a tam hodovali. V krámě zatím obsluhovali jen nezkušení učedníci, a tak je celkem jasné, že pan kupec moc nevydělával.
To se však brzy změnilo. Jednou pan kupec odjel do Vídně, a když se vrátil, přijela s ním i jeho nová manželka. Kupeckým mládencům nastaly krušné časy. Paní přísně dohlížela, aby se věnovali svým povinnostem. Kdepak zahálet nebo snad ochutnávat z toho, co bylo na prodej. Zaměstnanci si však chtěli dál užívat, a tak vymysleli plán.
Vždycky po obědě, když pan kupec odpočíval, vyložila se paní z okna a sledovala, co se děje na náměstí. To znamenalo, že v krámě bude chvíli klid. A zákazníci tou dobou taky moc nechodili. Kupečtí mládenci poručili učedníkům, aby před domem zametli, srovnali bedničky od poslední zásilky zboží, a hlavně aby sledovali paní kupcovou. Kdyby náhodou odešla od okna, měli je hned varovat. Sami zase zmizeli ve skladu, kde měli za regálem schované dobroty. Ale neužili si jich. Sotva otevřeli láhev, ve dveřích stála paní kupcová. Víno zabavila a mládence hnala do práce.
A kupečtí mládenci? Místo aby se zastyděli, začali učedníkům vyčítat, že je neupozornili. Ti na ně koukali udiveně, že jako proč? Vždyť paní kupcová za celou dobu od okna neodešla, dokonce tam ještě je.
Tak prodavači zjistili, že paní kupcová umí být současně na dvou místech. Od té doby si nikdo nedovolil zahálet nebo jinak pana kupce šidit a krám začal vynášet. Co se stalo s paní kupcovou? Ještě když umřela, měli zaměstnanci strach, jestli náhodou není současně v domě. A ještě dlouho si o ní vypravovali.