Hastrman honákem

Hastrman často tropívá lidem různé kousky. To jednou šel sedlák z Uhřínova do Svařanova. Cestou dohonil muže, který hnal vepře. „Kampak, strejčku? Ženete do Svařanova?" zeptal se. Honák přikývl. „To já se k vám přidám," povídá sedlák. „Aspoň nebudeme platit mejto (= nebude nám smutno)."

Šli vedle sebe a sedlák vyprávěl, že jde navštívit dceru, která se dobře vdala. Povídal a povídal, že ani nezpozoroval, že mu honák moc neodpovídá.

Když se blížili k lesu, sedlák zamával holí a zavolal: „Hahou, hahou, hahou." Sotva to dořekl, stádo vepřů i s honákem zmizelo, jako by se do země propadlo. Byl to hastrman.