Čarodějnice

V noci před prvním květnem mají čarodějnice největší moc. Aby nemohly uškodit dobytku, sypali dříve práh od chléva krupicí nebo mákem. Když chtěla čarodějnice čarovat, musela nejdříve všechno vysbírat. Protože by se tím zdržela, šla raději jinam. Taková čarodějnice často odnímala krávě mléko a využívala je pro sebe.

Když před východem slunce čarodějnice poletovaly kolem, čekala na ně hospodyně s čeládkou a práskali bičem, až je vyhnali ven z dědiny a na kopcích je upalovali. Dodnes je zvykem v tuto noc na kopcích pálit ohně.

1. května byl krásný den a pacholek jel brzy ráno orat. Na poli byl ještě před východem slunce. Na nedaleké louce uviděl cizí ženu, jak za sebou tahá travní plachtu. Když ji měla celou promočenou od rosy, opatrně sbalila cípy a odešla. Pacholek vzal koňský chomout a tahal ho za sebou v ranní rose, až ho celý promočil. Pak jel domů. Chomout pověsil na hřebík, přistavil pod něj škopík a z chomoutu teklo mléko. Najednou mu bylo všechno jasné – byla to čarodějnice. Ta mezitím přišla domů, pověsila plachtu ve chlévě a tahala za cípy, jako by dojila krávu. Z plachty teklo do dojačky mléko. Každý den přehodila plachtu přes bidlo a nadojila z ní mléko. Skutečná kráva majitele louky dojila málo a chřadla. Kouzlo působilo celý rok.

Jiná čarodějnice vzala sousedovu krávu, třikrát s ní obešla Boží muka a volala při tom: „O všecko pryč, o všecko pryč." Kráva od té doby málo dojila. Viděl ji při tom pacholek, ale musel celý rok počkat, až kouzlo pominulo. Příští rok vzal krávu a ráno na 1. května s ní třikrát obešel okolo Božích muk. Kráva začala dojit dvojnásobně.

Jednou hospodyně stloukala máslo, když do kuchyně vešel černý pán. Ani nepozdravil a hned se hrnul k máselnici. „Chraň mě, Bože, všeho zlého," vykřikla polekaná hospodyně. Na to pán zařval a zmizel, zůstal po něm jen sirný zápach. Když pak hospodyně vylévala podmáslí, místo másla měla v máselnici samé kravěnce. Od té doby kráva dojila stejně jako předtím.