Škola na náměstí

První škola byla v Meziříčí již ve 14. století a od té doby se vystřídalo i několik školních budov. My si však připomeneme školní budovu č. p. 14, na jejímž místě dnes stojí budova Spořitelny.
Na konci 18. století tehdejší budova školy u kostela (přibližně tam, kde je dnes prodejna NEKO) nestačila rostoucímu počtu dětí, proto krajský ...úřad v roce 1787 a znovu v roce 1795 vyzval městskou radu, aby se postarala o prostrannou, důstojnou školní budovu, poněvadž z 295 školou povinných dětí jich nenavštěvuje školu ani polovina. Není divu, místnosti byly malé a tmavé, takže se tam děti ani nevešly. Pokud rodiče chtěli, aby jejich děti něco uměly, posílali je do Oslavice.
Teprve v roce 1801 byla na náměstí místo domu č. p. 14 postavena nová budova. Na její stavbu přispěla majitelka panství kněžna Marie Eleonora Liechtensteinová, která darovala všechno potřebné dříví, cihly a křidlice. Robotníci z panství dokonce materiál zdarma přivezli na staveniště.
Budova byla jednopatrová, v přízemí měla dvě třídy a v patře dva byty pro učitele. Do dvora byla postavena ještě třetí třída. Protože však tehdy byla škola dosud dvojtřídní, využili volnou třídu jako byt podučitelů. Ani v této nové budově však nebyl dostatek místa, proto žáci, kteří se opozdili a neobsadili včas lavice, museli sedět na zemi nebo na stupínku.
Od roku 1844 se město snažilo o rozšíření dvojtřídní triviální školy, teprve roku 1853 však byla povolena třetí třída a škola přeměněna na hlavní farní školu. Dozor nad školním vyučováním měl místní děkan.
Budova školy byla ve stejném roce zvýšena o druhé patro. Je zajímavé, že na nadstavbu školy se skládali jednotliví občané. Výše příspěvků se lišila. Nejvíce, 200 zlatých, věnovala firma František Kallab a synové, kde jedním z majitelů byl i starosta Antonín Kallab, některé příspěvky však byly i po 20 krejcarech. Přesto se celkem sebralo 1029 zlatých.
Na základě školské reformy převzal roku 1869 dozor nad školami stát a škola se přejmenovala na „národní". V té době již měla pět tříd, od školního roku 1884/85 byla rozdělena na pětitřídní obecnou školu chlapeckou s ředitelem Václavem Haškem a pětitřídní školu dívčí s ředitelem Vincencem Kolářem.
V roce 1889 byla dokončena budova měšťanské školy (dnes ZŠ) za kostelem, o dva roky později pak budova německé obecné školy na dnešní ulici Sokolovská. Když v roce 1901 přibyla ještě budova reálky (gymnázia), byla stará škola už nadbytečná. Byla proto pronajata nově vzniklé dívčí škole Světlá.
Ta zde sídlila až do roku 1923, kdy si postavila vlastní budovy. V uprázdněných třídách pak našlo útočiště muzeum. Když se začátkem třicátých let muzeum přestěhovalo na radnici, byla budova prodána Městské spořitelně. Ta ji nechala zbourat a v roce 1935 vystavěla na jejím místě moderní budovu. Dnes v ní kromě spořitelny sídlí také část městského úřadu.
Při bourání budovy školy, na níž byl umístěn nápis „Cvičená mládež obliba Bohu, ozdoba vlasti, blahobyt obce", prý jeden z přihlížejících občanů poznamenal: „Tak nám bourají poslední blahobyt, který jsme ještě měli."
Ripp