Počátek hradu a města Velkého Meziříčí

Počátek hradu a města Velkého Meziříčí není historicky znám. Ústní podání, jdoucí z pokolení na pokolení, které však v něčem snad i poněkud jest pravdivé, vypráví jenom báje a pověsti. Jisto však jest, že naše tři řeky Balinka, Radostínka a Oslava a kolem nich husté lesy, byly zde v dobách dávno minulých, kdy v našem městě..., zprvu jen malé osady, žili neznámí nám předkové, kteří se živili zemskými plody, honbou zvěří a koží zvěře se odívali.
V době Krista Pána podle dějin žili zde Markomané a Kvádové. Pověst vypráví, že v době pradávné přijel rytí se svým panošem v tato místa, a zastavili se na vysoké skále nad řekou. Panoš poodešel prohlédnout krajinu, a když se vrátil, pravil: „Jsme zde mezi dvěma řekami," a rytíř na to odpověděl: „Hrad a město, které zde založím, slouti bude Meziříčí".
Jiná pověst vypráví, že markomanský král Marobud postavil si zde hrad na skále, jemuž dal jméno Marburg.
Jiná pověst praví, že v r. 638 moravský kníže Sámo zde hrad postavil a Samohradem ho nazval a dal svým manželkám k obývání.
Opět jiná pověst vypráví, že v době, když Kristus Pán byl ukřižován na hoře Kalvárii, tesař právě pobíjel střechu našeho hradu a když dílo dokončoval, zatmělo se slunce velice a on zatnuv sekeru v krov, pravil: „Jistě právě stalo se ve světě něco velikého." Jiná pověst praví, že v pátém století po Kristu Pánu, v době stěhování národů, dávní mírumilovní, pracovití a pilní naši předkové, přestěhovali se sem z přelidněného dálného východu do těchto krajin, tehdy málo obydlených a trvale se zde usadili. Podle svých vůdců nazývali se Čechové a Moravané. Byli původu slovanského.
Další pověst praví, že když sv. Cyril a Methoděj po Moravě chodili a náboženství křesťanskému učili, také u nás zde se zastavili a přespávali v domě v Podhradí, kde je nyní lékárna. Na památku toho, ale až do roku 1863 počínajíc, majitelé tohoto domu, každoročně pátého července vystavovali v okně květinami zdobený a osvětlený starodávný obraz sv. Cyrila a Methoděje.
První zmínka o založení našeho města Velkého Meziříčí, uvedena jest v listině císaře a krále Ferdinanda I. z roku 1548, kde on mezi potvrzeními různých práv našemu městu, také se zmínil, že naše město Velké Meziříčí vystavěno bylo v roce 1009.

Historicky známí páni hradu a města našeho jsou následující:
- 1197 – 1399 páni z Lomnice a na Meziříčí
- 1399 – 1416 páni z Kravař a na Helfenštejně
- 1416 – 1440 Kravařové z linie plumlovsko-strážnické
- 1440 – 1528 opět páni z Lomnice
- 1528 – 1552 páni Pernštejnové
- 1552 - 1592 Heldtové z Kementu
- 1592 – 1649 Berkové z Dubé a z Lipého
- 1649 – 1676 páni Kounicové
- 1676 – 1735 páni Ugartové
- 1735 – 1742 Leopold, dědic norský, vévoda šlesvicko-holštýnský, hrabě oldenburský
- 1742 – 1764 Marie Eleonora z Quastally
- 1764 – 1819 Eleonora, kněžna Lichtenštejnová
- 1819 – 1899 Leopoldina, kněžna Lobkovicová
- 1899 – 1908 kníže Rudolf Lobkovic
- 1908 – 1937 hrabě František Harrach
- 1937 – paní Josefa Harrachová, provdaná Podstatská-Lichtenštejnová

Ale o těchto pánech si můžete přečíst zase příště.

Čerpáno z: TŘETÍ KRONIKÁŘSKÉ KUKÁTKO VELKOMEZIŘÍČSKÉ
Autor: Rudolf Dočkal
Vydáno r. 1947