R. 1592 - 1649 - Berkové z Dubé a z Lipého

Po Zuzaně z rodu Heldtů zdědil zdejší panství její manžel pan Zdeněk Berka z Dubé a z Lipého, vojenský rada císaře a krále Rudolfa II., od něhož dostal dovolení, že jsa bezdětný, smí svůj majetek poručit komukoliv. V poslední vůli roku 1594 odkázal zdejší panství svému bratru Ladislavovi Berkovi a jednotlivé drahoc...enné šperky bratrům a sestře. Zdeněk zemřel v roce 1594.
Jeho nástupce pan Ladislav Berka byl upřímným a horlivým katolíkem. V letech 1603 až 1604 byl hejtmanem a komorníkem markrabství moravského a byl přivržencem císaře a krále Rudolfa II. Byl majitelem zdejšího panství a zámku v době největších zmatků náboženských, kdy v městě i na venkově poddaní jeho drželi se víry z dob Husovy, tak zvaní utrakvisté čili podobojí, hojném počtu však luteráni a jenom někteří se drželi staré víry katolické. Stavové zemští jej jako katolíka nenáviděli a na sněmu v Invančicích v roce 1608 byl zbaven svých panství v Meziříčí a Jaroslavicích. Později byly mu sice vráceny, ale se slibem, že Jaroslavu Šlejnicovi bude do jeho smrti vypláceti ročně pět tisíc zlatých. Jelikož v roce 1610 sídlil ještě na meziříčském zámku a zbrojil na Jihlavsku pro císaře Rudolfa II., byl vypovězen ze země moravské. Pan Ladislav Berka, jako horlivý katolík, snažil se opět zavésti katolické náboženství zde v městě a okolních vesnicích, a k tomu si vymohl do zámku za kaplana mladého a horlivého kněze P. Mikuláše Sarkandra ze Skočova, bratra blahoslaveného Jana Sarkandra. P. Mikuláš v době, kdy u nás velký kostel nebyl ve správě katolického faráře, v nedělích a svátcích kázal a sloužil mše svaté katolíkům ve špitálním kostelíčku. Svým dobrým chováním a svými kázáními se tehdy zalíbil i nekatolíkům, že se jich mnoho, zprvu jen z vesnic, vrátilo do církve katolické. V městě však se občané drželi pevně víry, hlavně luteránské, a někteří i utrakvistické podobojí a teprve, když zdejší městský konšel Ondřej Kučera se prvně vrátil ke katolictví, jeho příkladem i jiní se pak vraceli.
Pan Ladislav Berka v roce 1597 ustanovil svého zámeckého kaplana P. Mikuláše farářem ve velkém kostele, a tak po dlouhých letech tento hlavní kostel vešel opět do správy katolické. Pan Ladislav Berka zemřel v roce 1613.
V roce 1614 nastoupil zde po něm jeho nejstarší syn Zdeněk Leopold Berka a po něm zakrátko následoval pan Jetřich Jan Berka, který vydal artikule pro naše město a pro městečko Radostín. Pan Jetřich zemřel před rokem 1637. Po něm majitelkou panství se zámkem se stala jeho sestra paní Anna Marie, provdaná hraběnka Khieslová z Kotchse, rozená Berková z Dubé a Lipého. V době za Jana Jetřicha Berky a hraběnky Khieslové zuřila v naší české vlasti válka třicetiletá, která začala 23. května 1618 a trvala až do roku 1648. V této dlouhé válce i naše město a vesnice byly zpustošeny a vydrancovány, lid trýzněn, domy a chaty vypáleny, dobytek vyhuben a lid ožebračen. Tehdy mnozí občané v městě pustili své domy a ve vesnicích selské statky a utekli do hlubokých lesů, kde v zimě bez přístřeší a teplého oděvu hynuli. V městě mnoho domů zůstalo tak neobydlených, pustých, živnosti se neprovozovaly a na venkově polnosti zůstávaly neobdělávané. V roce 1646, následkem dlouhé války, řádil zde v městě mor, že na tisíc osob zemřelo. V roce 1643 hraběnka Khieslová pro stálé útrapy nemohla zde již vydržeti, opustila zámek a utekla. Byla však na útěku obléhajícím vojskem chycena a upadla tak do zajetí, ze kterého se vyplatila mnoha penězi, které ji půjčil pražský kardinál Harrach. Dlouhá válka třicetiletá a pak tato půjčka na výkup ze zajetí, ochromily hospodářský stav panství a paní hraběnka Khieslová za rok po válce prodala je se zámkem za 80 tisíc tehdejších zlatých nejvyššímu sudímu na Moravě, Rudolfu, hraběti z Kounic.

Čerpáno z: TŘETÍ KRONIKÁŘSKÉ KUKÁTKO VELKOMEZIŘÍČSKÉ
Autor: Rudolf Dočkal
Vydáno r. 1947