R. 1649 - 1742 - Páni z Kounic, Ugartové, vévoda Šlesvicko - Holštýnský

R. 1649 – 1676 - Páni z Kounic
Pan hrabě Rudolf z Kounic v roce 1650 vydal artikule k vesnickým soudům a potvrdil cechovní řády kovářů, srpařů, kosařů, sekerníků zámečníků. V roce 1651 povolil některým měšťanům páliti a prodávati kořalku. V roce 1654 pod trestem 300 ran jim zakázal pod 6 krejcarů víno šenkovati. Měl tři syny: Arnošta, Ferdinanda a Jana, z ...nichž v roce 1659 převzal zdejší panství se zámkem prostřední Ferdinand, ten však již v roce 1676 je prodal Petrovi, svobodnému pánu Ugartovi.

R. 1676 – 1735 - Páni Ugartové
Ugartové byli původu španělského. Ve válce třicetileté sloužili císaři a králi Ferdinandovi III. a byli od něho povýšeni v roce 1662 do stavu panského a v roce 1676 do hraběcího .
Petr, svobodný pán Ugarte, byl c. k. dvorním válečným radou. Ten panství své ponechal svému synu Arnoštovi Františkovi. Arnošt slevil měšťanům zdejším na daních a potvrdil artikule cechu tkalcovského, mezulánského a krejčovského. Upravil měšťanům právo vaření piva, prodej vína a slíbil zrušiti židovské masné krámy a příště povolovati je jenom křesťanům. Byl však velmi přísný ve vykonávání robot. Měl šest dítek, z nichž Jan a František Ferdinand zdědili otcovský zdejší majetek a v roce 1729 přikoupili k němu panství Zhořské. V roce 1731 ujal se majitelství panství zdejšího se zámkem a se Zhoří pan Jan Ugarte sám, když mu bratr svůj díl odstoupil. Tyto pány Ugarty naši předkové robotníci u velké poníženosti titulovali „naše milostivá vrchnosti". V roce 1735 pan Jan Ugarte prodal zdejší panství se Zhoří Stráneckou za 623.800 tehdejších zlatých vévodovi Leopoldu šlesvicko-holštýnskému, z kteréhož rodu další postupní majitelé přecházeli až do nynější doby.

R. 1735 – 1742 Leopold, dědic norský, vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hrabě Oldenburský
Za něho naše město v roce 1735 koupilo hlavní železnou pokladnu. Má tři zámky a dosud jsou v ní uloženy listiny městského archivu. Vévoda měl čtyři dcery: Marii Eleonoru, provdanou vévodkyni z Quastally, Marii Terezii, provdanou kněžnu z Oetting a Marii Charlotu, provdanou kněžnu Löweštejnovou-Wetheimovou. Vévoda Leopold zemřel v roce 1742 a majitelskou zdejšího panství se Zhoří stala se po něm druhorozená dcera Marie Eleonora. V roce 1742 tábořilo v našem městě mnoho ruského, saského a rakouského císařského vojska.

O Marii Eleonoře z Quastally, bílé paní na velkomeziříčském zámku, se dočtete zase příště.

Čerpáno z: TŘETÍ KRONIKÁŘSKÉ KUKÁTKO VELKOMEZIŘÍČSKÉ
Autor: Rudolf Dočkal
Vydáno r. 1947