Antonín Slabý - Z Radslavic okolo celé zeměkoule
Drobný rolník z Dolních Radslavic Antonín Slabý šel do války přes Jihlavu a domů se vracel přes Vladivostok a Kanadu. Po válce žil a hospodařil dál v Dolních Radslavicích. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
Antonín Slabý se v Dolních Radslavicích narodil v domě číslo popisné 18 (tento dům dnes už nestojí, místo něj stojí dům číslo popisné 35, z původního domu se dochovala stodola), a to 26. března 1886. Otcem budoucího legionáře byl domkář František Slabý (narozen 13. října 1842 v Dolních Radslavicích, zemřel 20. září 1921 v Dolních Radslavicích), který byl synem domkáře Tomáše Slabého a jeho ženy Františky, rozené Sládkové. Matkou Antonína byla druhá manželka Františka Slabého, služka z Velkého Meziříčí Františka (narozena 8. listopadu 1853 v Mostištích, zemřela 9. března 1906 v nemocnici v Třebíči), dcera čtvrtláníka z Mostišť Antonína Bílka a jeho ženy Františky rozené Havlíčkové. Brali se 15. června 1880. Jeho první manželka Anna, rozená Navrátilová z Mostišť. Zemřela ve věku třiceti let na zápal plic 7. května 1880.
Antonín měl deset sourozenců. Z prvního otcova manželství to byli Anna, František, Stanislav a Marie a z druhého pak Jan, Františka, Emilie, Ludmila, Albína a Anežka.
Do války, podobně jako většina mužů z tohoto kraje, šel s jihlavským 81. pěším plukem. Odveden byl 1. února 1915, na frontu odešel 18. března 1915. Už 2. dubna 1915 padl v Karpatech (u Výravy na východním Slovensku) do ruského zajetí. Dobu zajetí trávil v Rasskazovu v Tambovské gubernii. Tam pracoval v mlékárně na velkostatku generála Frolova. Tam se také 16. dubna 1918 přihlásil do legií. Přijat byl o den později a zařazen k 9. střeleckému pluku „Karla Havlíčka Borovského". S tímto plukem bojoval na povolžské frontě u Simbirsku, Nikolajevska, Volska či Buguruslanu, poté se s ním podílel na obraně magistrály v úseku Kungur – Šumicha – Kansk.
Domů z Ruska se pak vracel na lodi Protesilaus, která z Vladivostoku vyplula 8. června 1920 a zamířila na východ. Zakotvila v přístavu Vancouver a dále se pak transport pohyboval po souši, přejel celou Kanadu a v Quebecku se znovu nalodil a vyplul směr Evropa. Do německého přístavu Cuxhaven dorazil 1. srpna 1920. Hned druhý den, 2. srpna 1920, byl Antonín demobilizován.
Vrátil se domů do Dolních Radslavic. Z rodného hnízda už téměř všichni sourozenci vylétli. Na čísle popisném 18 tak zůstal s otcem jen Antonín a jeho sestra Albína. V roce 1921 otec zemřel a Antonín převzal skromné rodinné hospodářství. Dne 13. června 1922 se v Brně u sv. Tomáše oženil. Bral si Marii Nedvědovou (narozena 8. ledna 1896 ve Velkém Meziříčí) žijící ve Velkém Meziříčí číslo popisné 542 (samota Křenice). Byla dcerou rolníka Jana Nedvěda a jeho ženy Františky, rozené Gregorové z Velkého Meziříčí.
Petr Chňoupek