Vincenc Náhlík - Muž, který přežil řádění drenážníků

Tesař z Olší nad Oslavou, Vincenc Náhlík, prošel s legiemi celou Sibiř, ale ten nejhorší životní zážitek jej čekal teprve až několik let po válce. Pojďme se seznámit s jeho osudem.

Vincenc Náhlík se v Olší nad Oslavou narodil v domě číslo popisné 57 dne 8. ledna 1890. Jeho otcem byl domkář a tesař František Náhlík, který byl synem domkáře Jakuba Náhlíka a jeho manželky Marie rozené Křehlíkové. Matkou Vincence byla Františkova žena Kateřina, dcera pololáníka z Olší Františka Březky a jeho ženy Marie rozené Peškové.

Rodině se dařilo, a tak před válkou bydlela na čtvrtlánu v domě číslo popisné 8. Vincenc měl mladší sourozence, a to Františka, Bohumila, Cyrila, Marii, Annu, Ludmilu a Anežku. Vincenc se sice vyučil tesařem, ale byl předurčen k tomu, aby převzal rodinné hospodářství. Přišla ovšem válka.

Vincenc Náhlík rukoval na ruskou frontu s 25. praporem polních myslivců, ale na bojišti se dlouho neohřál, už 1. září 1914 padl u Dubu do ruského zajetí. Kdy se dostal k legiím, nevíme, víme pouze, že to bylo v Omsku. Sloužil u pracovní roty, takže do bojů už se nedostal. Kdy se vracel z Ruska domů, přesně nevíme, s největší pravděpodobností to bylo na lodi Thomas, která z Vladivostoku vyplula 20. června 1920 a v Terstu zakotvila 8. srpna 1920.

V roce 1921 už pracoval na domácím hospodářství a 9. května 1922 se v Rudíkově oženil s Emilií Němcovou z Přeckova z domu číslo popisné 15 (narozena 20. ledna 1894), dcerou rolníka z Přeckova Václava Němce a jeho ženy Antonie rozené Komínkové z Hodova. Rodina Náhlíkova dodnes dům v Přeckově vlastní a obývá.

Přišel rok 1929, konkrétně večer 13. října, a Vincenc Náhlík se stal přímým účastníkem tragické události, která tehdy otřásla nejen Olším. Nechme vypravovat řídícího učitele z Olší Antonína Jelínka: „Večer dne 13. října 1929 konána byla v hostinci Antonína Klímy č. 5 taneční zábava, na kterou přišli také drenážníci z Kochánova, mnohonásobně (16x) trestaní moravští Slováci z Hrušek u Břeclavi. Když je účastníci nechtěli poslouchati, rozbili vše v hostinci, ze kterého před jejich řáděním všichni hosté uprchli. Pak vyhrnuli se na náves, ulamovali u domků ploty a napadali, koho uviděli. Před stodolou domkáře Josefa Slepičky (č. 65 u můstku na cestu, která vede z okresní silnice ke mlýnům) dostihli klidně jdoucího starostu obce Antonína Bratránka z č. 36, ztloukli jej holemi, pobodali na zádech a rozřezali břicho. Následující den zemřel pan Bratránek v nemocnici v Třebíči, převezen sem a pohřben v Netíně. Kromě starosty těžce zraněni byli rolníci František Mutl z č. 9 a Vincenc Náhlík z č. 8, první na cestě k domovu, druhý ještě v hostinci."

Vincenc Náhlík se ze zranění vylízal a dál pracoval na svých polích a věnoval se tesařině. V roce 1931 kandidoval za republikánskou stranu do obecního zastupitelstva a byl zvolen.

Petr Chňoupek