Prokletý ročník 1912
Po celý rok jsme se v našem seriálu zabývali legionáři z Velkého Meziříčí a blízkého okolí a budeme tak činit i nadále, ale dnes uděláme výjimku a podíváme se na osudy několika vojáků, kteří se z války domů nevrátili. Konkrétně se zaměříme na maturitní ročník 1912 velkomeziříčského gymnázia. Na frontách první světové války zůstalo hned sedm absolventů z roku 1912.
Pojďme podle abecedy. Josef Hladík pocházel z Kadolce, kde se 7. ledna 1894 narodil v domě číslo popisné 33 do rodiny rolníky Františka Hladíka a jeho ženy Františky. Do války šel s jihlavským 81. pěším plukem. Padl 29. března 1915 na východním Slovensku u vesnice Laborcz – Radvany. Osudnou mu byla střela do hlavy. Pohřben byl 30. března 1915 na vrchu Jawirska.
Bohumil Chytka se narodil 8. dubna 1894 v Dolních Heřmanicích v domě číslo popisné 16, a to jako syn pololáníka Václava Chytky a jeho ženy Marie, dcery pololáníka z Čikova Jana Klímy. Bohumil rukoval k 47. pěšímu pluku a s ním zamířil na ruskou frontu. Už na podzim roku 1914 byl veden jako nezvěstný. Domů se už nikdy nevrátil.
Další z absolventů roku 1912 Karel František Jahůdka se narodil 31. prosince 1894 v Horních Borech v domě číslo popisné 35. Jeho otcem byl učitel František Jahůdka, který pocházel z Bojkovic. Matkou Karla Františka byla Marie, dcera mlynáře z Kundratic Františka Hejduka. Před válkou Karel František bydlel v Oslavici. Do války šel se 64. pěším plukem, kde byl veden jako důstojnický čekatel. Ovšem padl už 8. srpna 1915 u Zagory na italském bojišti.
Antonín Necid pocházel z Otín, kde se v domě číslo popisné 8 narodil 27. září 1892, a to jako syn domkáře Josefa Necida a jeho ženy Františky, dcery mlynáře v Blízkově Antonína Šaška. Do války mašíroval s 95. pěším plukem. V říjnu se svým plukem bojoval u Přemyšlu, kde byl raněn a 14. října 1914 zemřel ve vojenské nemocnici v Přemyšlu. Pohřben byl 15. října 1914 na hřbitově v Přemyšlu.
Z Křižanova pocházel Bedřich Pazdera. Narodil se v domě číslo popisné 127, a to jako syn obuvníka Františka Pazdery a jeho ženy Julie, dcery sedláře z Křižanova Josefa Vejrosty. Do války odešel se 14. zeměbraneckým pěším plukem. V září 1915 byl zraněn – střelná rána mu zlomila levé stehno. Skončil v Lucku v polní nemocnici č. 10, kde 15. září 1915 zemřel na otravu krve. Poručík Pazdera byl pohřben ještě téhož dne na katolickém hřbitově v Lucku.
Jaroslav Poldauf se narodil 13. května 1894 v Žampachu na Ústeckoorlicku. Po absolvování velkomeziříčského gymnázia se dal na dráhu učitele v Praze. Do války odešel s 22. pěším plukem a 24. května 1916 na Monte Collo padl do italského zajetí. O necelý rok později, 16. dubna 1918, se v Padule přihlásil do československých legií a přijat byl o dva dny později. Zařazen byl k 31. pěšímu pluku a už 29. června 1918 v bojích u Mote di Vall Bella padl. Na místě byl i pohřben.
Sedmý z absolventů je František Jan Slabý. Narodil se v domě čísle popisném 198, jako syn obuvníka Jana Slabého a jeho ženy Antonie, dcery rolníka z Mostišť Antonína Pálky. Do války odešel jako důstojnický čekatel s 59. pěším plukem. S ním bojoval na italské frontě, kde 4. srpna 1916 na Monte Cismon padl.
Petr Chňoupek