Turistické informační centrum

Velké Meziříčí se rozkládá na Českomoravské vysočině, mezi řekami Oslavou a Balinkou v bezprostřední blízkosti dálnice D1, která vede údolím díky 77 m vysokému dálničnímu mostu.

Město obklopují převážně jehličnaté lesy a přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské údolí. Toto místo oplývá bohatou historií, což je vidět na každém kroku. Turisté se sem sjíždějí za poznáním historických památek, za odpočinkem v přírodě, ale také za sportem, neboť oblast nabízí mnoho sportovního vyžití v podobě cyklostezek, tenisových kurtů, lyžařské sjezdovky, apod.

V posledních několika letech se město rozrostlo o mnoho nových staveb a podniků. Rozšiřováním obytných částí tak dochází k propojování s okolními obcemi, čímž vzniká menší aglomerace.

K Velkému Meziříčí patří tyto místní části:

• Lhotky
• Kúsky
• Dolní Radslavice
• Mostiště
• Olší nad Oslavou
• Hrbov
• Svařenov

Plán města

Plán města ke stažení

Zajímavá místa ve městě

Velké Meziříčí není lákavé jen svou městskou památkovou zónou a okolní přírodou, ale je zde velké množství zajímavých míst, které by mohly zájemcům uniknout a mnohé z nich nejsou na první pohled tolik známé. Přesto mají svou bohatou historii a mimořádný význam pro město. Podařila se shromáždit více jak stovka takových, o kterých se můžete dozvědět spoustu nových informací a mnohé jsou navíc spojeny i se zajímavým příběhem.

Pro snadnější orientaci jsou místa rozdělena do 14 tematických skupin, které lze v sekci „Vrstvy“ dle zájmu zapínat nebo vypínat. Kliknutím na příslušnou ikonu na mapě se následně v pravé liště zobrazí bližší informace se souřadnicemi a fotografií.

Virtuální prohlídka města

Pomocí virtuální technologie a satelitních map můžete cestovat po následujících místech Velkého Meziříčí. Tato virtuální prohlídka umožňuje neomezený pohled všemi směry.

Symboly města Velké Meziříčí

Znagk a prapor města

Znak a prapor města byly oficiálně uděleny dne 4. 6. 1998 předsedou poslanecké sněmovny Ing Milošem Zemanem. Autorem návrhu byl Oldřich Inochovský.

Oznámení o udělení znaku a praporu městu

Popis znaku:

V červeném štítě zlaté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a prostrkané sedmi stříbrnými pery.

Popis praporu:

List tvoří tři svislé pruhy: bílý, čevený a bílý v poměru 1:5:1. Ve středním pruhu žluté vypuklé perizonium ukončené jetelovými trojlístky a postrkané sedmi bílými pery.

Něco málo z historie

Do roku 1399 a opět roku 1447 – 1528 byli majitelé Velkomeziříčského hradu i celého panství páni z Lomnice. Ti měli ve znaku na stříbrném štítě černé křídlo se sedmi péry a stříbrnou pružinou, a jako klenot stejné křídlo. Doloženy jsou však i barvy zlato-černé. Tento erb se podobně jako v případě jiných poddanských měst později stal i znakem Meziříčí. Původně se nepochybně jednalo o křídlo, jež se dalším vývojem proměnilo v sedm bílých per zasazených do zlatého vypouklého perizonia (pružiny), zakončených trojlísty na červeném štítě, původně ještě do 19. století s pěticípou řůžicí dole, která může být i pouhou ryteckou ozdobou. Od té doby byl pravidelně užíván všude tam, kde bylo potřeba zanechat zřetelné znamení obecní pospolitosti. Z těchto důvodů jedno z nejstarších vyobrazení městského znaku proniklo také do obrazu městských pečetí, které představovaly další odznak samosprávné autority.

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Archív Muzeum Velké Meziříčí

Pečeť města

Nejstarší podoba pečeti, o průměru 25 mm s renesančním štítem se sedmi péry a opisem mezi linkami R M MEZIRICZ, se zachovala na listu z 6. ledna 1556, poslaném purkmistrem a radou města představeným města Trnavy. Proto lze předpokládat její používání již v předchozím období během celého vývoje vedoucího ke vzniku plně institucionálního města a jeho završení v roce 1408. Nepřímým důkazem může být i výše zmiňované privilegium Ferdinanda I. z 22. července roku 1549, kde je městu povoleno pečetění „tou pečetí, kteréž jsou od starodávna v užívání byli", aniž ta je bohužel v privilegiu podrobněji popsána.

Každopádně se jednalo o užívání staré pečeti a červeného vosku, a také úvahy, že kdyby Meziříčí nemělo již stanoveno znamení na pečeti v době povýšení na město Lackem z Kravař v roce 1408 a nepoužívalo erbu křídla pánů z Lomnice, dostala by se pravděpodobně do jeho znaku zavinutá střela jako erbovní znamení pánů z Kravař. Ale zásluhou královského privilegia mohlo město otiskovat svůj typář do červeného vosku již od roku 1539. S pokračující dělbou samosprávných funkcí pečetních typářů na radnici dokonce přibylo. Na konci 16. století obec užívala nejen pečeť menší (1564) a větší, ale i tzv. rychtářskou (1597).

Čerpáno z knihy: Velké Meziříčí v zrcadle dějin
Fotografie: Státní okresní archiv Žďár n. S., foto PhDr. Martin Štindl