4. Ryby řeky Oslavy

Pramenná oblast Oslavy leží v kopcích na sever a západ od Velkého Meziříčí. Vlastní pramen najdeme nad Babínským rybníkem kousek od Žďáru nad Sázavou. Ve Velkém Meziříčí Oslava přibírá vody Balinky a přes ves Oslavu, kde opouští Velkomeziříčsko, směřuje dál na jihovýchod. Její vody se pak postupně mísí s vodami Jihlavy, Dyje, Moravy a Dunaje, kterým časem dospějí až do Černého moře.

Oslava v našem kraji má typicky vyvinutá rybí pásma: pstruhové v pramenné oblasti, lipanové v oblasti podhorských bystřin a parmové zde, kde je řeka línější. Oživení Oslavy rybami je pozoruhodným, nicméně trochu smutným příběhem. Historické anály uvádějí velké bohatství ryb od pramenů až po ústí. Ještě naši dědové pamatují přirozené rozmnožování pstruhů, střevlí a vranek i v těch nejmenších pramenných stružkách vysoko v kopcích. Během kolektivizace zemědělství v polovině 20. století vzaly málem všechny drobné vodní toky zasvé a co zbylo, dorazila zemědělská chemie a rostoucí znečištění z obcí. Pstruh se dnes přirozeně nerozmnožuje, střevle vyhynula úplně, vranka zmizela z potoků.

Zdaleka ne všechny potoky v našem regionu ovšem měly dobře vyvinuté rybí společenstvo. Kaskády rybníků většinou zásadně mění podmínky v tocích a nahrávají rybám stojatých vod. Potoční druhy tam mizí i proto, že nemají možnost migrace do trdlišť nebo kvůli kvalitě vody. Negativní změnou pro ryby byla stavba přehrady Mostiště. Velkou událostí vždy býval jarní tah ostroretek, jenž začínal pod Náměští nad Oslavou a směřoval proti proudu až do trdlišť k Radostínu nad Oslavou. Nelze než obdivovat sílu volání, jež pudilo ryby překonávat desítky kilometrů a řadu jezů, které se jim stavěly do cesty. Na druhou stranu přehrada  vytvořila příznivé prostředí pro lipany. Vypouštěná studená a kyslíkem bohatá voda je pro ně ideálním prostředím. Velkou tragédii pro ryby představovalo znečištění z Velkého Meziříčí. Provoz koželužny v bývalém Svitu byl odpovědný za otravu řeky kilometry dolů po proudu. Občas se přidala některá z dalších továren. Po zániku či modernizaci provozů a vybudování čistíren odpadních vod se situace zásadně zlepšila.

Horní tok řeky pro ryby moc příznivý bohužel není. Naopak tady, níže po proudu, můžeme mluvit o jakési „rybí komoře", kde ryby přežívají a úspěšně se rozmnožují. Od zlepšení čistoty Oslavy kolem roku 2000 tak do Velkého Meziříčí již zase vytahují takové krásné ryby jako je parma obecná, ostroretka stěhovavá, ouklejka pruhovaná nebo jelec proudník. Zde je nutno dodat, že parma a ostroretka jsou rozmnožovány uměle místním rybářským sdružením. Návratu vranky zřejmě brání vysoké jezy a jezy jsou také důvod, proč nemohou nad město. Doufejme, že se již brzy dočkáme rybích přechodů na místech, která dnes představují překážky pro jejich migraci.

Pokud bychom chtěli obnovit podmínky pro rozmnožování ryb pstruhového pásma až do nejmenších potoků a pramenných stružek, čekalo by nás skutečně hodně práce. Muselo by jít nejen o faktickou obnovu (revitalizaci) toků svedených do struh a drenáží, ale také o zásadní změnu v hospodaření na polích. Ryby a zvláště pstruzi milují čistou kyslíkatou vodu, kritickým momentem je přitom přežívání jiker. Jsou totiž nejvíce náročné a ničí je už jen malé koncentrace dusičnanů či erozní splachy z polí. Správné pstruhové trdliště musí mít kvalitu vody obdobnou vodě pitné, stálý průtok a štěrkopískové dno nezanesené bahnem. Smířit se se současnou devastací prostředí není správné. Pojďme se pokusit o změnu alespoň tam, kde je největší šance na úspěch.