1. Rekreace, turistika, chataření

Říční údolí v okolí Velkého Meziříčí jsou vyhledávanými turistickými cíli. Těžko říci, je-li motivem návštěv pohodlná cesta a jasný směr, závětří, jež údolí poskytují v brzkém jaru, paleta letních vůní, nebo množství přírodních krás a tvarů. Každé údolí, do něhož se z Velkého Meziříčí vydáme, má svůj osobitý styl. Balinské zaujme řekou meandrující ve svěžích loukách, klidem kulturní krajiny a ospalými vesnicemi. Nesměř po proudu Oslavy pod městem zase láká poutníky proudem řeky s majestátnými oblými kameny, které ztělesňují cosi neměnného.

V minulosti bývalo vyhledávaným turistickým cílem i třetí z údolí - Peklo na Oslavě nad městem, které je dnes zatopené vodami přehrady Mostiště. Pamětníci vzpomínají, že to bývala vůbec nejdivočejší krajinná scenérie na Velkomeziříčsku. Aktivní trávení volného času je stále na vzestupu. Nebylo tomu tak ale vždy. Turistika, rekreace a chataření se ve společnosti objevují docela nedávno, ještě před dvěma stoletími nic takového prakticky neexistovalo. Volné cestování a „ozdravné pobyty" byly zpočátku vyhrazeny pouze nejzámožnějším vrstvám. Počátky turistiky nalézáme v období romantismu na přelomu 18. a 19. století. Věnují se jí pouze bohatí lidé a snílci nejrůznějšího druhu. U nás mezi nimi dominují vlastenci národního ducha prostřednictvím poznávání vlasti. Na sklonku 19. století vzniká organizovaná turistika.

Cestování se zásadně změnilo s rozvojem železnice. Novinkou se stala pobytová rekreace „na letním bytě". Vyhlášeným letoviskem Pražanů bylo zejména Posázaví přístupné tratí „Posázavského Pacifiku". Vysočina byla velmi oblíbenou destinací pro svoje malebná zákoutí a zdravé povětří. Protože takový oddych byl stále výsadou „lepší společnosti" a otázkou společenské prestiže, nechyběl ani rekreačním zařízením luxus.

Rekreace se tak poprvé stala předmětem podnikání a k podnikatelským záměrům patří po roce 1925 i stavba Letné v údolí Nesměř. Návštěvníky letovisko lákalo díky malebné přírodě, možnosti koupání v řece a později ve vlastním bazéně, ale také polohou na básnické „Březinově stezce". Zlatý věk této rekreace skončil ani ne tak kvůli změnám společenského zřízení, jako spíš rozvojem dálkové dopravy. Cílem se napříště stávají horská a přímořská letoviska vzdálených krajů.

Zhruba stejně starou historii jako dnes téměř zapomenutá domácí letoviska má i chataření. Zatímco letoviska vznikají na dostupných místech s dobrým zázemím a stavějí se na odiv, chaty jsou zakládány na romantických a zastrčených místech. Chataření zažívalo boom v období první republiky. Je spojené s rozvojem trampingu a zálesáctví inspirovaného Divokým západem. Původní styl a jednotící myšlenka se dodnes udržela málokde. V období po 2. světové válce došlo k masovému rozšíření až na úroveň vzniku chatových kolonií, jež jsou bezesporu světovým unikátem.