Údolím Oslavy

Z Velkého Meziříčí pojedeme podél toku řeky Oslavy Nesměřským údolím k hájovně Nesměř. Pokračujeme krásným údolím Oslavy kolem Eliášovy myslivny, dříve zde stával Eliášův mlýn, nyní rekreační středisko. U turistické směrovky můžeme na chvíli odbočit z cesty a udělat výstup na zříceninu hradu Templštejn, založeného na přelomu 13. a 14. stol. řádem templářů. Jedná se asi o strážní hrádek nad údolím řeky, kterým probíhala obchodní cesta (Žďársko-libická). Hrad nebyl nikdy dobyt a zanikl zřejmě po velkém požáru v 1. pol. 16. stol. Jediným dochovaným mlýnem je zde Hamžův mlýn (také tzv. Říhákův mlýn), technická památka z 19. stol. V osadě Oslava, na pravém břehu řeky je nenápadný zámeček, bývalá správní budova panského dvora. Silnicí dojedeme k Panskému mlýnu, kde můžeme odbočit na krátkou prohlídku hradu Dubu a dále do Tasova. V obci přejedeme na CT č. 5240 vedoucí do Jabloňova. Vedle bývalé školy stojí kaplička a mramorový kříž. Silnicí jedeme do Dolních Heřmanic. Na návsi pozdně barokní kaple z r. 1791. Před fotbalovým hřištěm odbočíme na polní cestu, sjedeme k řece Oslavě a vracíme se zpět do Velkého Meziříčí.

Tip na trase:

• Při zpáteční cestě z Dolních Heřmanic můžete navštívit Petráveč. Na návsi kaple Panny Marie (1914). Polní cesta vede cca 500 m souběžně se silnicí, z Petrávče sjedeme k mostu u hájenky Nesměř.

Zajímavosti na trase:

• Tasov – připomínán r. 1233 jako podhradí hradu Tasova (hrad Dub, z 1. pol. 13 stol., sídlo pánů z Lomnice a Meziříčí, zanikl ve 2. pol. 14. stol., zachován příkop, zbytky hradeb a část zdiva paláce). R. 1366 povýšen na městečko V letech 1728-1730 za hraběte Josefa Paara k polygonálně uzavřenému presbytáři pův. gotického kostela sv. Petra a Pavla z r. 1390 přistavena barokní loď s valenou pruskou klenbou a čelní věží s barokními plastikami patronů kostela z doby po r. 1730 od A. Jelínka. Fara, barokně upravena r. 1730, stojí v místě původního kostela sv. Jiří, z kterého byla přestavena. R. 2009 zde byly objeveny základy rotundy. Na okraji obce zbytky gotické tvrze z konce 14.stol., tzv. Hrádek. V roce 2002 byl v budově staré školy zřízen Literární památník Vysočiny. V téže budově sídlí sdružení zrakově postižených – Slepíši. Rodiště kněze, spisovatele a básníka Jakuba Demla. Jeho vila postavena podle projektu B. Fuchse r. 1921. U vchodu umístěna pamětní plaketa J. Demla z r. 1999 od M. Vlčka.