Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí ve výšce 542 m nad mořem. Vypravuje se, že byl stavěn původně v Olší. Co prý se však vystavělo za dne, přes noc bylo zázračným způsobem přeneseno do Netína. Některé prameny kladou jeho počátek do 11. století. Chrámová loď má stopy románského slohu. Na rozhraní 15. a 16. století byly přistaveny opěrné oblouky, kněžiště a sakristie ve slohu pozdní gotiky. V 18. století byl kazetový dřevěný strop nahrazen barokní klenbou. Je to dílo žáků Santiniho, autora kostela na Zelené Hoře. V roce 1780 byla přistavěna věž, která je 31 m vysoká. Jsou v ní tyto zvony: třicetikilový z roku 1587, čtyřicetikilový z r. 1753, osmdesátikilový z r. 1828 a tři z roku 1956: sv. Michal - 120 kg, sv. Josef - 200 kg a Panna Maria - 450 kg.
Pod věží stojí dvě barokní zpovědnice z 18. století. Na kůru jsou restaurované varhany ve skříni z roku 1681. Chrámová loď je nejstarší částí kostela. Po levé straně je v ní barokní křížová cesta se 14 obrazy v jednom rámu. Pochází z Louckého kláštera u Znojma. V předu v lodi jsou renesanční a gotické fresky odkryté při opravách v r.1969, jsou však značně vybledlé. Pouze na gotické fresce na pravé straně lodi lze rozeznat sv. Jiří na koni.
Pseudogotický hlavní oltář z roku 1910 od Jana Kolbábka nese obraz Nanebevzetí Panny Marie od Karla Toppera. Na něm je v barokní skříňce nad svatostánkem pozlacená milostná soška Panny Marie. K ní putují každoročně poutníci z celého okolí. Z postranních oltářů jsou zachovány jen obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína patrona rolníků. V 18. stol. je maloval Ignác Weidlich. Nyní oba visí v kněžišti. Restaurovaná mramorová křtitelnice pochází z roku 1551. Barokní sousoší nad ní představuje Nejsvětější Trojici. V kněžišti jsou zbytky kamenného gotického svatostánku a sedadel ve zdi. Dále jsou v kostele novější sochy Božského srdce Páně a Neposkvrněného srdce Panny Marie.
Barevná okna z roku 1892 jsou od kněžny Leopoldiny Liechtensteinové provdané za Ludvíka Lobkovice. Jsou na nich zleva: blahoslavený Rudolf, sv. Jáchym, sv. Anna a sv. Ludvík, král francouzský. V kostele jsou dva vchody do hrobky. Na víku v lodi je znak nejstaršího zde pochovaného Jana Stráneckého ze Stránec (+1572), zakladatele Stránecké Zhoře, holub probodnutý šípem. Celkově je v hrobkách pohřbeno 6 osob.