Smírčí kámen v Rudě

Smírčí kámen z roku 1852 je umístěný na severu obce u silnice na Velké Meziříčí. Na přední stěně je plastický reliéf latinského kříže s rameny ukončenými trojicí perel. Pod rameny se nachází nápis upomínající na tragickou událost: "PETR BOSTOK S POLNI 32 L WEKU GEHO 22 UNORA 1852". Od roku 1958 je kámen památkově chráněn.

Dle pověsti kámen připomíná smrt svatebčana pod převráceným vozem. Druhá verze příběhu vypráví o řezníkovi Dostálovi, který vedl býka na trh. Ten se však splašil a nešťastného muže zabil.

Dle matričních záznamů zde zemřel dvaatřicetiletý Petr, který se správně jmenoval Roštok (německy psáno jako Rostock). Živil se jako soukenický mistr a pocházel z domu č. p. 63 v Polné. Naposled vydechl v neděli 22. února 1852 pod nenadále převráceným vozem. Jeho tragickou smrt vidělo překvapivě dost lidí, kteří se tou dobou zrovna scházeli ke mši. Starosta Josef Klapal mohl proto vyloučit jakékoliv cizí či úmyslné zavinění a v klidu provést úřední ohledání. Kromě popsaného papíru si však v Rudě tohle neštěstí nikdo nadlouho nezapamatoval...

Historických svědectví k případu z Rudy vzniklo evidentně víc. Některá leží například v registraturách velkomeziříčského i polenského okresního soudu a naše znalosti o celém neštěstí adekvátně prohlubují. Z dochovaného pozůstalostního spisu je totiž zřejmé, že mrtvý soukenický mistr neměl ani za živa na růžích ustáno. V polenském domě č. p. 63 obýval pouze pronajatý byt, ve kterém navíc nežil sám. Po chudém řemeslníkovi tak zůstala mladá žena se dvěma syny. Na pomoc Petrových sourozenců se ovdovělá Antonie spolehnout příliš nemohla. Oba bratři už byli ženatí a starší Viktorín bydlel navíc ve vzdálené Vídni, kde sloužila také Petrova nejmladší sestra Anežka. Poručníkem tříletého syna Jana a pětiletého Petra musela proto ustanovit Karla Špinara. Pokud Antonie zvolila dobře, pak lze předpokládat, že právě tento muž pomohl vdově nejen s výchovou dětí, ale i s pořízením pamětního kamene.

Více informací se dozvíte zde.

Martin Štindl