Vosický rybník

Celé povodí rybníka leží v lese (kulturní smrkové lesy). Rybník byl cca na přelomu 70. a 80. let 20. st. vyhrnutý a deponie dnes lemují volnou hladinu rybníka. Ještě za nimi až na okraj lesa leží po obou stranách široký pruh ostřicových společenstev s rašeliníky a ploníky. Jistě stojí za to jmenovat společenstvo ostřice zobánkaté (Carex rostrata) se zábělníkem bahenním (Comarum palustre, C4), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a sítinou niťovitou (Juncus filliformis). Zvláště severní pobřeží je však stižené degradací vlivem průniku eutrofní vody z intenzifikovaného rybníka. Ovšem v poslední době je rybník využívaný méně intenzivně, a tak v některých letech hostí pozoruhodná společenstva vodních rostlin. Mj. zde byly nalezeny bublinatka jižní (Utricularia australis, C4) a rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius, C3). Hladinu téměř z poloviny porůstá přeslička poříční (Equisetum fluviatilis). Jen náhodný je výskyt žluťuchy slatinné (Thalictrum flavum SO, C2) a rukve obojživelné (Rorippa amphibia) na hrázi. Živočichové nebyli důkladně studováni, zejm. mezi brouky a vážkami lze očekávat vzácnosti. Vyskytuje se potápka malá (Tachybaptus ruficollis, O), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara, SO), užovka obojková (Natrix natrix, O), skokan krátkonohý (Rana lessonae, KO), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus, SO), čolek obecný (Triturus vulgaris, SO). Typický rybník vyšších poloh s širokými rašeliníkovými břehy, přes částečné vyhrnutí je to poslední relativně zachovalá lokalita na Velkomeziříčsku. Poloha rybníka a povodí je perspektivní pro další ochranu (bez znečištění).