Rasůveň

Rozkládá se v k.ú. Dolní Bory v severozápadní části Borského lesa v nadregionálním biocentru Rasuveň na výměře 20,5 ha. Vyhlášena byla v roce 1989 k ochraně zbytku lesa s přirozenou skladbou jedlobukového vegetačního stupně o stáří více jak 200 let. Jsou to lesní společenstva přírodě blízkých bučin, jež poskytují niku ohroženým a zvláště chráněným živočichům jako jsou holub doupňák, kulíšek nejmenší, sýc rousný, výr velký, čáp černý, krkavec velký. Jednotlivé skalky přechází v kamenné moře.

Přírodě blízký bukový les v lokalitě Rasůveň je jediným lesním chráněným územím na Velkomeziříčsku. Rozlohou je to největší ze zbytků bučin, v dávných dobách typických pro celý region. Kromě buku lesního zde vzácně najdeme jedli bělokorou (statné exempláře se jmelím jedlovým v severní části lokality), javor klen, jilm horský a dub zimní. Tyto lesní dřeviny jsou po genetické stránce pokračováním našich původních pralesů a proto z hlediska zachování genofondu lesních dřevin má území v rámci regionu nenahraditelný význam. Bohužel kromě buku se ostatní druhy stromů vyskytují jen jednotlivě a lze je označit za ohrožené. Lesní porost se nyní nachází ve stádiu optima a směřuje do stádia rozpadu. Z hlediska biologických funkcí se stav lesa s věkem zlepšuje, obnovují se ekologické funkce a procesy, postupně se obnovuje i dynamika lesa. Problémem je lesní těžba a krádeže povalených stromů - mrtvé dřevo je přitom důležité jak z hlediska zachování důležitých ekologických funkcí, tak z hlediska biodiverzity. Na mrtvé dřevo je vázána většina pozoruhodných živočichů a hub, které se v lokalitě vyskytují. Podobně reagují i rostliny, které profitují z humusu vznikajícího ze zcela rozpadlých velikánů. Bylinný podrost v lokalitě je celkem sporý, typické druhy květnatých bučin se vyskytují jen vzácně (jižní část), převažují spíše holé acidofilní bučiny. Z velké části je to ale důsledek ochuzení půdy vlivem dlouhodobé sklizně dřeva. Bukový les je významným útočištěm pro ptáky. Hnízdí tu např. holub doupňák, datel černý, na hranici území čáp černý.

Území má zásadní význam pro udržení bukových lesů v regionu. Lesy v širokém okolí jsou bohatě zásobovány bukvicemi a tak vzniká přirozené zmlazení. Místy je toto zmlazení podporováno lesníky a v okolí vznikají další plochy mladých bukových porostů. Téměř bez práce tu vznikají budoucí přírodě blízké lesy.

Chráněné území je jádrovým území biocentra nadregionálního významu 61. Rasůveň, v rámci územního systému ekologické stability.