Pomníky Veselský, Jeřábek, Letoschek

Tři náhrobky nám představují zástupce typických velkomeziříčských rodin – úředníků, podnikatelů a obchodníků. Začneme zleva.

Advokát JUDr. Karel Veselský a jeho manželka Matylda, rozená Kallabová, koupili roku 1878 dům čp. 84 na náměstí, známý pamětníkům jako „stará pošta". V domě sídlilo do roku 1930 okresní hejtmanství. V advokátní praxi pokračoval i jejich syn JUDr. Milan Veselský, disciplinární rada advokátní komory v Brně. Olga Blahová byla jeho sestra, která zemřela poměrně mladá. Přestože zemřela v Bojkovicích, kde působil její manžel jako přednosta okresního soudu, byla pohřbena v rodinném hrobě v Meziříčí.

Vedlejší bílý pomník připomíná rodinu Jeřábkovu. Zámečník Antonín Jeřábek založil v roce 1880 ve městě strojírnu. Původně vyráběl hospodářské stroje a stroje pro škrobárny. V roce 1896 koupil Pelánkův mlýn čp. 134 pod starým hřbitovem a specializoval se na výrobu mlýnských strojů. Po jeho smrti 1923 pokračoval ve vedení podniku jeho syn Antonín ml. Kromě Antonína Jeřábka st. je zde uvedena i jeho manželka Marie. Pohřben je zde také jejich syn Ladislav, který zemřel v roce 1916 ve vojenské nemocnici ve Vídni.

Tmavý pomník s německým nápisem svědčí o tom, že ještě koncem 19. století se ve Velkém Meziříčí mluvilo i německy. Rudolf Letoschek, měšťan a obchodník, se v mládí angažoval i ve sportu. V 60. letech 19. století byl vedoucím německého tělocvičného spolku Turnverein, jejž podporovali hlavně úředníci. O různých naschválech by mohli vyprávět zakladatelé prvního velkomeziříčského Sokola (1868-1871).

Rudolf Letoschek byl předsedou živností koncesovaných ve Velkém Meziříčí, byl také členem městského zastupitelstva. Přes rodný německý jazyk se ale obchodník musel domluvit i s českými zákazníky, takže česky nejspíš uměl. Nápis na náhrobku je německý, dochovalo se však parte jeho i jeho ženy psané českou řečí. Jeho manželka Julie byla rozená Eichlerová, z domu čp. 99 vedle nové synagogy (později tiskárna Mucha).

Ripp