Moráňský hřbitov

V polovině 16. století vypukl ve Velkém Meziříčí mor. Pro nedostatek místa na hřbitově kolem kostela sv. Mikuláše na náměstí, a také ze strachu před touto zákeřnou nemocí, rozhodli se lidé pohřbívat mrtvé na nové místo. Tím vznikl okolo roku 1550 hřbitov na Moráni, kde byl roku 1553 postaven kostel sv. Trojice. Trvale se zde však začalo pohřbívat až od konce 18. století, kdy císař Josef II. vydal nařízení, zakazující pohřby lidí v centrech měst.

Hroby bohatých byly umístěny kolem kostela, po obou stranách vstupní brány a podél horní hřbitovní zdi. Chudší se museli spokojit s hrobem ve spodní části hřbitova. Vedle vstupu na hřbitov z horní strany, z Bezděkova, byla umístěna kaple, později změněná na márnici. Na ní byla umístěna kamenná deska na památku ruské princezny Anny Petrovny Šachovské, zesnulé ve městě cestou do vlasti, která zde byla pochována roku 1810.

Po roce 1823, po velkém požáru města, které zasáhlo i hřbitov, zde proběhla řada menších úprav a rozšíření hřbitova. Nejvýraznějších úprav se hřbitov dočkal v letech 1883-1885, mimo jiné byly kolem cest vysázeny duby. Ve 30. letech 20. století muselo město začít řešit problém s rychle ubývajícím místem, a proto ve 40. letech byla zvětšena pohřební plocha v jižní části. V květnu v roce 1945 byl hřbitov při leteckém bombardování z velké části zničen a z tohoto důvodu zde město ukončilo až na výjimky pohřbívání.

Tím, že se hřbitov takřka ze dne na den přestal používat, zachovala se na něm řada hrobů významných obyvatel města z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století s původními náhrobky. Zůstalo zde také více než sto litinových náhrobních křížů, které byly na „živých" hřbitovech postupně nahrazovány kamennými náhrobky. Cenný je nejen rozsah tohoto souboru, ale i množství typů a vzorů. Vzhledem k tomu, že i ve Velkém Meziříčí byla téměř 40 let slévárna litiny, dá se předpokládat, že alespoň některé z nich vznikly přímo zde.

V současné době je hřbitov upraven do parkové podoby.